12 knih, které Odeon chystá na rok 2020

Uznávaní spisovatelé i literární debuty, které upoutaly naši pozornost. Těchto 12 Odeonek si rozhodně nenecháme ujít!

Nadia Terranova: Sbohem, přízraky

Překlad Monika Štefková

Ida se živí psaním fiktivních příběhů do rádia. Před lety se přestěhovala ze Sicílie do Říma, kde žije se svým manželem Pietrem – ten jí poskytuje oporu a něhu, ale z jejich vztahu už veškerá vášeň vyprchala.

Teď se vrací do rodného domu, z něhož matka udělala skanzen, aby jí pomohla s prodejem. Stačí překročit práh a znovu se ponoří do traumatické minulosti: když jí bylo třináct, její otec beze stopy zmizel. V 6:16 ráno jednou vstal a odešel navždy. Otec, který není ani živý, ani mrtvý, se pravidelně objevuje v jejích nočních můrách a dokonce se jí začne zjevovat jako přízrak za bílého dne. V dusné atmosféře kulminuje i napětí mezi Idou a její matkou. Musí si přiznat, že přesun do Říma byla pouhá snaha utéct před přízraky, obsesemi a vnitřními démony. S maximálním úsilím je nakonec přemůže – a cestou nazpět symbolicky pohřbí svého zmizelého otce. Její hodinky konečně ukazují 6:17.

(únor)

Michel Houellebecq: Platforma

Překlad Alan Beguivin

Jak může člověk v dnešní době dosáhnout štěstí a lásky? A stojí o to lidé ještě vůbec?

Protagonistou Platformy je opět autorův generační druh, čtyřicátník, úředník na ministerstvu kultury. Sarkasticky glosuje život, dokud nepotká dívku, která se vymyká jeho dosavadním zkušenostem se ženami. V líčení jejich vztahu možná Houellebecqova čtenáře překvapí méně cynický tón, který však o to kousavěji zaznívá v přiléhavých soudech o pokrytectví západní civilizace i o možných alternativách, vedoucích do slepé uličky terorismu.

Skandální autor se nezapře v otevřeném líčení erotických scén (tématem románu je sexuální turistika) i v kritických připomínkách na adresu různých náboženství. Knihu lze číst i jako jeden z nejpalčivějších příběhů o velké lásce přelomu tisíciletí.

(únor)

Ian McEwan: Šváb

Překlad Ladislav Šenkyřík

„Když se Jim Sams – chytrý, ale v žádném případě nějak zvlášť důmyslný tvor – jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakousi nestvůrnou obludu…“ Odkazem na Kafkovu Proměnu rozehrává anglický prozaik krátký příběh o tom, jak snadno může svět politiky zbloudit, podlehne-li okouzlení vlastním „posláním“, snaze vyřešit složitý svět pomocí jednoduchých klišé a touze konat „vůli lidu“. Jim Sams chce na své misi v premiérském těle sloužit lidu s přesvědčením, že sám nejlépe ví, co je pro lid dobré. V zemi Franze Kafky nám to může znít povědomě, ale dějištěm příběhu je nejsoučasnější Británie. Slavný spisovatel řekl své k příběhu brexitu. Hořce satirické vyprávění je zasazeno do reálií ostrovního politického života a pro deziluzi z tamní společnosti nachází s hravou nadsázkou jen nepříliš lichotivé vysvětlení.

(březen)

Karina Sainz Borgo: V Caracasu bude nejspíš stále tma 

Překlad Lada Hazaiová

Novela V Caracasu bude nejspíš stále tma Kariny Sainz Borgo představuje významný literární počin mladé venezuelské novinářky a spisovatelky žijící v Madridu, v němž bez příkras vypráví o běžném člověku, který se snaží přežít v syrové a surové realitě současné Venezuely.

Napínavý, komorní příběh začíná pohřbem matky, s níž hlavní hrdinka Adelaida prožila celý život a ke které ji pojila silná citová vazba. Svobodná, bezdětná, osamělá čtyřicátnice je náhle úplně sama. Ke všemu ji z jejího bytu i života vyhodí provládní ženské komando. V tu chvíli začíná Adelaidin boj o přežití. Náhodou se dostane do sousedního bytu, v němž najde jeho majitelku mrtvou. Druhá šance na život začíná, ale její cena bude vysoká. Dokáže člověk, postavený do mezní situace, zradit osobní etický kodex, porušit nejhlouběji zakořeněné morální zásady a zapřít v sobě lidskost a soucit, jen aby přežil? Může se jen tak vzdát vlastní identity a snadno se stát někým jiným? A je možné, aby si kvůli přežití osvojil cizí minulost, vzpomínky, tužby i obavy, a potom žil dál a neztratil se sám sobě?

(březen)

Alan Hollinghurst: Linie krásy

Překlad Michala Marková

Nick Guest, mladík ze skromných poměrů a čerstvý absolvent Oxfordu, dostane možnost sdílet domácnost s rodinou konzervativního poslance Geralda Feddena. V honosném londýnském domě Feddenových se však nesmělý, kultivovaný Nick, prahnoucí po všem vytříbeném a stylovém, rozhodně necítí jako pouhý podnájemník. Feddenovy – dravého kariéris tu Geralda, jeho noblesní manželku Rachel, syna Tobyho, svou platonickou lásku, i maniodepresivní dceru Catherine – přijme beze zbytku za svou druhou rodinu. Pak však přichází první skutečná láska, první seznámení s londýnskou gay scénou, první lajna kokainu, první setkání s AIDS. Vynikající román, za nějž autor r. 2004 získal Bookerovu cenu.

(březen)

Victoria Mas: Bál šílených žen

Překlad Alexandra Pflimpflová

Postavit románovou prvotinu na sporné existenci duchů je docela odvážné. Ale Victoria Mas neváhala, když se rozhodla vytvořit obraz pařížské společnosti konce 19. století, kde byl problém vyslovit i méně troufalejší myšlenku, pokud její nositelkou byla žena. Čtenáře zavede tam, kam se podívá málokdo, do chvalně i nechvalně proslulého hospitálu Salpêtrière, kam se „odkládaly“ nejen duševně choré, mravně zkažené, ale i „nepoddajné“ ženy, manželky, dcery… O to zajímavější pohled, že zde vystupují i reálné postavy, slavní neurologové Charcot a Babinski, jejichž metody včetně veřejných ukázek hypnózy a hysterických záchvatů, vzdor vší problematičnosti, přispěly k rozvoji medicíny. Každoroční masopustní bál, který se v Salpêtrière konal, je pak příležitostí rozvinout poutavý děj, v němž se setkají dva odlišné světy – svět internovaných žen a svět pařížské smetánky – a změnit od základu osudy románových postav. 

(duben)

Jean-Paul Dubois: Život po francouzsku

Překlad Alexandra Pflimpflová

Vypravěč Života po francouzsku je obyčejný Francouz: Paul Blick vyrůstal jakoby ve stínu svého zemřelého bratra, po bouřlivácké éře 60. let se dobře oženil a usadil, začal pracovat jako novinář. Teď má na krku padesátku a jako kdekdo polyká prášky na uklidnění. Žije sám, žena ho zruinovala, děti se mu vzdálily. Přemýšlí o svém životě i o tom, kam směřovala a směřuje jeho země. Je naštvaný na politiky a vývoj společnosti ve vlastní zemi, na její pokrytectví a konzumní styl života. Spolu s tímto úpadkem jeho bedra tíží i osobní armageddon, postupná ztráta blízkých. Tragikomické momenty každodenního života se prolínají s klíčovými událostmi země od éry de Gaulla přes Mitterranda až k prezidentu Chirakovi. V pozoruhodném románu, znějícím v tóninách rozčarování i sarkasmu, ironie a černého humoru, se zrcadlí celé půlstoletí nejen Francie, ale celé Evropy.

(duben)

Per Petterson: Muži v mé situaci

Překlad Jarka Vrbová

Petterson je autor niterný, přemýšlivý, poklidný – v nejnovějším románu Muži v mé situaci v tomto stylu pokračuje. Prožívá dramatickou osobní situaci a nelítostně a posmutněle líčí, jak se láska v manželství změní v ledově studený vztah. Ve hře jsou i tři dcery, které se stavějí na stranu matky. Hlavní hrdina musí odcházet z domova a k pozoruhodným scénám patří i to, že několikrát musí přenocovat v autě. A autor jako by vyvolal už téměř zapomenutou soudržnost mezi muži v kritické situaci…

(květen)

Myla Goldberg: Pastva pro oči

Překlad Jana Kunová

Román zachycuje krátký život fiktivní fotografky Lillian Prescottové od počátku 50. do konce 70. let 20. století. Lillian, dívka z konzervativní středozápadní rodiny, přichází přes nesouhlas rodičů do New Yorku studovat fotografii. Poměrně brzy však otěhotní a jakožto svobodná matka se ocitne na okraji společnosti i v tísnivé finanční situaci. Ve svém až sebezničujícím, silně sebestředném zápalu pro umění se neohlíží ani na konvence, ani na svou životní úroveň. Pohybuje se na okraji avantgardních uměleckých kruhů a veškeré síly směřuje k tomu, aby své fotografie mohla vystavit…

(květen)

Ian McEwan: Stroje jako já

Překlad Ladislav Šenkyřík

Velká Británie prohrála válku o Falklandy a Alan Turing se věnuje vývoji umělé inteligence… To je alternativní historie 80. let minulého století z pera jednoho z nejvýznamnějších anglických prozaiků. Důležitým tématem knihy je však také láska – respektive otázka, jak se vyrovnáme se skutečností, že umělá inteligence patrně nebude umět lhát. Nebude totiž chápat ani naše milosrdné lži, na kterých mezilidské soužití stojí a padá a které my lidé tak dobře ovládáme.

(červen)

Paolo Giordano: Dobývání nebe

Překlad Alice Flemrová

Po válečném románu Tělo a intimní novele o sžívání a umírání Čerň a stříbro se Paolo Giordano (1982) v košatém románu Dobývání nebe vrací ke generační výpovědi, s níž na sebe upoutal pozornost už v oceňované prvotině Osamělost prvočísel. Protagonisty jeho nového příběhu je čtveřice mladých lidí, tři chlapci a jedna dívka, jejichž osudy sledujeme od puberty přibližně do Kristových let, kdy všichni sklízejí plody svých mladických postojů a rozhodnutí. Bern, Nicola, Tommaso a Teresa patří ke generaci autora románu, ke generaci, která se potácí mezi radikálním a militantním antikonzumerismem a konzumním nihilismem, často však bez schopnosti čelit důsledkům svých voleb.

(červen)

Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot

Překlad Libor Dvořák

Nový překlad románu, který se řadí k nejznámějším dílům ruské literatury. Mladý kníže Myškin, zcela zchudlý a postižený epilepsií, prožije po návratu ze švýcarského sanatoria tak podivuhodné příběhy, že upadne znovu do své duševní nemoci. Setkává se s kupcem Parfjonem Rogožinem, v němž kníže vidí především nešťastného člověka a soucítí s ním. Lidé, kteří nemohou pochopit jeho dobrotu, označují Myškina za idiota, ačkoli ten má v sobě tolik vnitřní ušlechtilosti a lidskosti, že se tím vymyká svému okolí. Myškin okouzluje svou nevinností a vyrovnaností – autor představuje hrdinu jako člověka, který by mohl povznést svět; jemomže Myškin svou filozofií pokory a všelásky přivádí do neštěstí i ty, které miluje, a nakonec sám sebe…

(červen)