To nejlepší ze světové literatury

Kat Kaufmann: Superpozice (7.3.2017, art.ihned.cz) „Jaká to je, prosím?“ Jak se dokáže ptát tak mile. Jako by toho už dávno neměl plný zuby, jako bych nebyla poslední host v hluboké noci. „Jo tak. To je...

Celý článek >>>

V bludišti paralelních světů (7.3.2017, Lidové... Románový debut Kat Kaufmannové je příběhem mladé ruské Židovky v Berlíně a také knihou mnoha tváří – tematicky i jazykově. Název Superpozice (ve významu...

Celý článek >>>

Vyšel nový román Harukiho Murakamiho. Má 2000 stran,... Příznivci japonského spisovatele Harukihu Murakamiho, jenž bývá označován za favorita na Nobelovu cenu za literaturu, v pátek oblehli japonská knihkupectví. O...

Celý článek >>>

PRÁVĚ VYCHÁZÍ Han Kang: Vegetariánka (23.2.2017,... Jonghje se jednoho dne probudí z krvavé noční můry a její život se začne dramaticky měnit. Ze všeho nejdřív přestane jíst maso. Ovšem v dravé patriarchální...

Celý článek >>>

Maďarská literární senzace, zahlcená bídou (22.2.2017,... V Maďarsku se stal román Nemajetní uznávaného básníka a esejisty Szilárda Borbélyho literární senzací. Vypráví příběh chudé, částečně židovské venkovské...

Celý článek >>>

Balada o romství ze Západu (27.9.2012 Romano voďi)

Přidal: Odeon | V kategorii Ohlasy | 27-09-2012

0

Irského prozaika Columa McCanna znají čeští čtenáři díky odeonskému překladu románu Co svět světem stojí, v němž strhujícím způsobem převyprávěl události kolem mrakodrapů obchodního centra, aniž by se soustředil na 11. září samotné: ztvárnil totiž skandál o několik desetiletí starší – provokativní procházku mezi dvojčaty, kterou na laně ve výši 400 metrů podnikl francouzský provazochodec Petit.

V novějším románu Zoli se pustil do ještě ambicióznějšího tématu: literárně zpracovat romské dějiny Slovenska počínaje druhou světovou válkou, na osudu jedné z nejvýznačnějších romských kulturních osobností 20. století. A tak to je, když se americký Ir rozhodne situovat svůj román do prostředí, které nechápe a nezná, a musí tedy zpevnit sloup reálií knihami jiných autorů (Elena Lacková, Isabel Fonsecová), o rešerše, o návštěvy knihoven a „stáže“ v romských osadách. Nemůže to dopadnout dobře.

Karneval i kocovina (16.4.2012 Host)

Přidal: Odeon | V kategorii Ohlasy | 18-04-2012

0

Zoli je vypravěčsky strhující kniha, která čerpá reálie z bývalého Československa

Román Zoli představuje životní příběh hlavní postavy, cikánské zpěvačky a básnířky, které se podařilo v někdejším Československu něco, o čem se v souvislosti s romskou komunitou často mluví: prorazit do světa majoritní společnosti. Potíž — a základní románový konflikt — spočívá v tom, že se tím dopustí zrady na svém lidu, je vyobcována z jeho středu a vydává se na dlouhou a namáhavou cestu končící emigrací a nakonec návratem k sobě samé.
Román patří do toho proudu současné prozaické tvorby, která se nechává napájet postupy dokumentárních žánrů. Autor podle vlastních slov kromě toho, že vypracoval podrobné rešerše, podnikl i odpovědný antropologický terénní výzkum, mj. v cikánských osadách východního Slovenska, a sama Zoli je románová inkarnace skutečné osobnosti, zpěvačky Bronisławy Wajs zvané Papusza. Stejně tak mají své předobrazy i další postavy.

Colum McCann: Co svět světem stojí (11.4.2012 A2)

Přidal: Odeon | V kategorii Ohlasy | 14-04-2012

0

V loňském roce vyšly v Odeonu hned dva romány irského prozaika a novináře Columa McCanna: Zoli (2006) a Co svět světem stojí (2009). McCann, původem z Dublinu, ale od roku 1994 žijící v New Yorku, se v obou zaměřil na historické osobnosti, avšak stvořil příběhy, jež jsou především zdařile zbudovanou fikcí. Zoli na osudech mladé básnířky líčí osudy středoevropských Romů, jejich postavení během války i v padesátých letech na úsvitu totality. Vyprávění plyne rychle, jako by se snažilo pronásledovaným pomoci k útěku, McCann střídá osobní a neosobní perspektivu, čímž neustále zdůrazňuje prostor mezi hodnocením Romů zvnějšku (představovaný především zástupci byrokracie a policie) a hlubokými prožitky protagonistky.

Muž na laně (10.1.2012 Host)

Přidal: Odeon | V kategorii Ohlasy | 20-01-2012

0

Narativní puzzle dotažený do posledního detailu

Lano, muž, odvaha a událost, která změnila svět. Po jedenáctém září se knihy o dvojčatech a jejich okolí rojily jedna za druhou. Román Columa McCanna Co svět světem stojí inspirovaný samotnými memoáry provazochodce Philippa Petita, který 7. srpna 1974 zkrátka přešel po provazu prostor mezi Twin Towers, je ale jiný.
Co svět světem stojí reflektuje mnohem větší kus americké povahy a hodnot než jen ty současné. Dívá se do minulosti, vtahuje do ní čarovně a neobyčejně svižně bez závanu zahnívajícího patosu a přehnaných velkolepých smutečních gest.
Příběh Philippa Petita přitom zazářil již v roce 2008 na stříbrném plátně coby Oscarem oceněný dokument Muž na laně, který následujícího roku nadchl rovněž festivalové publikum na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Muž, pro kterého „hlavním důvodem toho všeho byla krása. Chůze po laně mu přinášela božský prožitek. Když byl nahoře ve vzduchu, přepisovala se historie. Lidstvu se otevíraly nové možnosti. Přesahovalo samotnou rovnováhu. Na okamžik si připadal jako před zrozením. Jiný druh probuzení,“ jak konstatuje vypravěč románu, fascinuje i dnes.

Alternativní dějiny romského národa (9.11.2011, Právo)

Přidal: Odeon | V kategorii Ohlasy | 09-11-2011

0

Menšiny a etnika patří dnes k velmi populárním tématům, ale historie Romů v zemích východního bloku zůstávala veřejnosti spíše neznámá. McCann ji před téměř šesti lety otevřel prostřednictvím románu Zoli v poněkud alternativní podobě. Jeho kniha od té doby vyšla ve dvaceti zemích – nyní se vrací do míst, kde se děj odehrává.
Kvůli příběhu o romské básnířce procestoval McCann údajně střední a východní Evropu včetně České republiky. Podobně jako třeba v románu Co svět světem stojí vytvořil pestrý obraz reality, který je ale celý pouhou fikcí. Navzdory množství imaginárních vypravěčů zůstává jeho jediným pamětníkem sám spisovatel.
Opět se tak setkáváme s určitou typizací postav. Nejsou zde však dobří a zlí lidé, jenom divocí a takzvaně civilizovaní. Právě v izolaci a absenci vzdělání hledá McCann příčinu nepochopení či manipulace, které považuje za typické pro dějiny romského národa. Na pozadí zklamaných nadějí svých hrdinů rozehrává tragédii jednoho, zdánlivě nepodstatného, etnika.

Nesmyslný happy end (7.11.2011, Respekt)

Přidal: Odeon | V kategorii Ohlasy | 09-11-2011

0

Krátce po románu Co svět světem stojí vychází v Česku další dílo v New Yorku usazeného Ira Columa McCanna. Zatímco předchozí titul byl inspirován neuvěřitelným kouskem provazochodce Philippa Petita, který v roce 1974 na laně překonal vzdálenost mezi střechami věží Světového obchodního centra, předobrazem nynější Zoli jsou události v romské komunitě v Polsku v polovině minulého století. McCann tu ovšem víc popouští uzdu své fantazii: ve skutečnosti velmi nešťastný osud básnířky Bronisławy Wajsové, známé jako Papusza, si upravil tak, aby nepůsobil zdaleka tak fatálně.
A navíc děj přenesl na Slovensko. Z Papuszi se stává Zoli Novotná. Uhrančivá dívka během řádění hlinkovců přišla o rodinu a svůj kmen záhy fascinuje spontánním zpěvem vlastních tesklivých textů. Její umělecký talent po válce objeví cizinec oslněný myšlenkou přerodu Československa v socialistický stát, který ze Zoli vytvoří – proti její vůli – symbol přeměny tradičních kočovníků v „občany cikánského původu“ budující novou, rozuměj lepší společnost. Což se v duchu doby projeví jejich násilným sestěhováním do panelákových ghett.

Co svět světem stojí (1.7.2011, Hospodářské noviny)

Přidal: Odeon | V kategorii Ohlasy | 03-07-2011

0

Irský prozaik žijící v New Yorku Colum McCann získal za román Co svět světem stojí americkou Národní knižní cenu a také Mezinárodní IMPAC dublinskou literární cenu.

Zas tak dobře na tom Irové nejsou, aby rozdávali štědře dotovaná ocenění, a tak The International IMPAC Dublin Literary Award tentokrát putovala za oceán. To není paradox, nýbrž irská tradice. Sto tisíc eur totiž letos získal Colum McCann (1965), Ir usazený v New Yorku, za svůj nejnovější román Let the Great World Spin (2009), který právě vyšel v českém překladu pod titulem Co svět světem stojí. A v tomto ročníku prestižní dublinské ceny byli v užších nominacích hned tři irští autoři. Což by nemělo vyvolat dojem, že Irové jsou „samožrouti“, v patnáctileté tradici ocenění zvítězil Ir dosud pouze jednou. Před pěti lety to byl Colm Tóibín (1955) díky románu The Master.