Kdo zná Norské dřevo, bude potěšen, kdo jej nezná, bude překvapen a neodolá. O románu se dá hovořit jako o kronice neopětované touhy stejně jako o melancholické love story. Dílo má opět tři hlavní postavy: 24letý učitel z Tokia označovaný jako K. a zároveň vypravěč; jeho přítelkyně Fialka, která chce být spisovatelkou a zbožňuje Jacka Kerouacka; Mjú, femme-fatale a společensky poměrně vysoce postavená žena se záhadnou minulostí, jež si odbarvuje vlasy… Ve dvaadvaceti letech se Fialka poprvé zamilovala… Objekt jejích tužeb byl o celých sedmnáct let starší a měl za sebou svatbu. A aby toho nebylo málo, byla to žena.

V románu nejvýznamnějšího japonského spisovatele současnosti se skrývá fantastický, romantický i tragický milostný příběh. Čtenář však „neunikne“ směsici japonských reálií, psychologickým portrétům hrdinů ani scénám vášně a nespoutaného sexu. Román vyšel japonsky r. 1987, byl přeložen do 36 jazyků a celkově se ho prodalo přes 9 milionů výtisků.

Komorní milostný příběh, v němž hraje roli tajemství a osudovost, příběh ztrácení a nalézání, návratů k téže ženě, dilema muže, který má vše, o čem dřív mohl jen snít, a přesto tápe v domnění, že skutečnost je jiná, než jak se jemu či nám jeví… Milostný trojúhelník, v jehož středu sledujeme nejprve chlapce jménem Hadžime, trpícího tím, že je jedináček, později dospělého muže, který si vzal dívku ze zámožné rodiny a má s ní dvě děti, Hadžimeho, jenž znovu potkává svou lásku z dětství, tajemnou Šimamoto. Potkává i ztrácí, nalézá, aby ztratil. V neskutečné, mystické noci, která děj graduje až k šílenství, možná vytušíme odpověď na otázku, co se událo: s námi či s postavou knihy? Dílo nejvýznamnějšího japonského spisovatele současnosti, v němž autor až obsesivně „operuje“ se svými nejvnitřnějšími, palčivými tématy.

Strhující román se dá charakterizovat jako science fiction, detektivka a postmoderní manifest dohromady. Sledujeme muže, který podniká cestu do podsvětí Tokya. Vypravěč beze jména je muž-kyborg, má implantovaný čip. Polovina kapitol se odehrává ve velkoměstě, kde postava vyjednává s představiteli podsvětí, ale stejně tak je zaměstnán vztahem s přitažlivou knihovnicí. Ve městě zuří „válka“: oficiální místa versus zločinci. Machinace, mafie, podplácení. V dalších kapitolách sledujeme hrdinův vnitřní svět, totiž boj jeho vlastní rozpolcené mysli – trpí stihomamem, má sebedestruktivní sklony. Vize města, kde je jedinec kontrolován na každém svém kroku.

Před očima nám leží město…Jen za docela malou chvilku se má změnit datum. Je těsně před půlnocí. Chvíle mezi dvěma dny. Mezidní. Pozorujeme město jako obrovské zvíře. Pozorujeme Mari, sedí v restauraci a čte si. Pozorujeme její krásnou sestru Eri, jak spí v nekonečném spánku… Příběh ze současného Tokia se odehrává, jak už název napovídá, po setmění, během jediné noci. Kapitoly jsou napsány stylem filmového scénáře a u každé z nich je uveden přesný časový údaj. Dějová linie je pro autora typická, střídají se tu dva paralelní, navzájem se prolínající příběhy. Nezvyklí jsou tentokrát hrdinové: žádný slušně situovaný muž v nejlepších letech, ani outsider, žádná ich-forma, ale dvě sestry a vševědoucí vypravěč první osoby množného čísla.

Patnáctiletý Kafka Tamura žije s otcem v centru Tokia; rozhodne se najít matku a sestru, které před mnoha lety zmizely, a uteče z domova. Skrývá se v knihovně v malém městečku, kde pozná stejně „podivné“ kolegy. Párkrát se mu zdá, že matku zahlédl, ale je to mýlka. Setká se i s chlapíkem připomínajícím Forresta Gumpa: neví, jak si koupit lístek na vlak, nezná jméno premiéra, zato rozmlouvá s kočkami… Murakamiho román je další, moderní verzí příběhu o Oidipovi.