To nejlepší ze světové literatury

Kat Kaufmann: Superpozice (7.3.2017, art.ihned.cz) „Jaká to je, prosím?“ Jak se dokáže ptát tak mile. Jako by toho už dávno neměl plný zuby, jako bych nebyla poslední host v hluboké noci. „Jo tak. To je...

Celý článek >>>

V bludišti paralelních světů (7.3.2017, Lidové... Románový debut Kat Kaufmannové je příběhem mladé ruské Židovky v Berlíně a také knihou mnoha tváří – tematicky i jazykově. Název Superpozice (ve významu...

Celý článek >>>

Vyšel nový román Harukiho Murakamiho. Má 2000 stran,... Příznivci japonského spisovatele Harukihu Murakamiho, jenž bývá označován za favorita na Nobelovu cenu za literaturu, v pátek oblehli japonská knihkupectví. O...

Celý článek >>>

PRÁVĚ VYCHÁZÍ Han Kang: Vegetariánka (23.2.2017,... Jonghje se jednoho dne probudí z krvavé noční můry a její život se začne dramaticky měnit. Ze všeho nejdřív přestane jíst maso. Ovšem v dravé patriarchální...

Celý článek >>>

Maďarská literární senzace, zahlcená bídou (22.2.2017,... V Maďarsku se stal román Nemajetní uznávaného básníka a esejisty Szilárda Borbélyho literární senzací. Vypráví příběh chudé, částečně židovské venkovské...

Celý článek >>>

Paul Harding: Enon (18.12.2014, art.ihned.cz)

Přidal: Odeon | V kategorii Ukázky | 18-12-2014

0

EnonVětšina mužů v naší rodině po sobě zanechává vdovy a sirotky. Já jsem výjimka. Mou jedinou dceru Kate porazilo auto, když jela loni v září jednou odpoledne na kole z pláže. Bylo jí třináct. Krátce poté jsme se s mou ženou Susan rozešli.

Když Kate umírala, procházel jsem se v lese. Den předtím jsem se jí zeptal, jestli si nechce vzít svačinu a jít k řece krmit ptáky a třeba si půjčit kánoi. Ptáci v rezervaci jsou ochočení a zobají lidem z ruky. Když jsem ji tam jako malou holčičku vzal poprvé, byla celá nadšená ze sýkorek a brhlíků, kteří jí sezobávali semínka z dlaně, a brala krmení ptáčků tak vážně, jako by bez něj nemohli přežít.

Řekla mi, že je to skvělý nápad, ale že už je domluvená s kamarádkou Carrie Lewisovou, že si zajedou na pláž, a jestli tedy smí, když si bude dávat pozor.

Pokračovat ve čtení ukázky na www.art.ihned.cz

Enon na bux.cz

O trúchlení, ktoré sa chvíľu podobalo na deštrukciu (12.12.2014, kultura.sme.sk)

Přidal: Odeon | V kategorii Ohlasy | 15-12-2014

0

EnonZ Hardingovej knihy stačí prečítať niekoľko strán a za oknami sa náhle zotmie, oči sčervenajú súcitom a srdce je zovreté do obruče, ktorá nedovolí normálne dýchať.

Je smutnou pravdou, že smútok má literárne väčší potenciál ako obyčajná životná radosť. Paul Harding napísal sugestívnu kroniku jedného trúchlenia Enon (Odeon).

Charles Crosby si žije svoje malé šťastie. Rezignoval na pôvodne intelektuálne ambície, a tak sa živí ako maliar a lakovač. V manželke Suzan má však prirodzenú oporu a 13-ročná dcérka Kate  ho každý deň rozveseľuje a dojíma úprimnosťou i šikovnosťou. V jednej chvíli nastáva koniec jeho sveta. Kate zomrie pri zrážke s autom, keď išla na bicykli z pláže.


Pokračovat ve čtení recenze na www.kultura.sme.sk

Enon na bux.cz

Paul Harding: Enon (1.11.2014, literarky.cz)

Přidal: Odeon | V kategorii Aktuality ze světa knih, Ukázky | 04-11-2014

0

EnonHarding Enon přebal„Většina mužů v naší rodině po sobě zanechává vdovy a sirotky. Já jsem výjimka. Mou jedinou dceru Kate porazilo auto, když jela loni v září jednou odpoledne na kole z pláže. Bylo jí třináct.“ Takhle začíná svou zpověď Charles Crosby, který se živí jako malíř a lakýrník, později přidá sekání trávníků či upravování zahrad.

Jeho svět se náhle roztříští. Zlomí si ruku, snad aby pocítil jinou bolest, která přebije tu psychickou. Po pár dnech ho opustí manželka. Svět postrádá obrysy, přestává fungovat čas a přicházejí vzpomínky. Charles rozhrnuje vrstvy historie, vrací se do dětství, klouže pozpátku do času svých předků. Ale konstantou zůstává Kate: její ujištění, že bude dávat na silnici pozor. Charles pije a cpe se prášky proti bolesti, které nejprve dostal na zlomeninu, později si je opatří od překupníka. Smutek a deprese ho naprosto paralyzují, jeho svět zaplňují halucinace a surreálné vidiny. Přese všechno cesta z naprostého dna nevede do pekel. Charles se snaží přes neskutečný smutek ze ztráty vymanit z bezedné melancholie a protruchlit se k novému začátku života. Román je niternou intimní meditací nad koncem i smyslem života. Vydává jej Odeon v edici Světová knihovna.

Přečíst si ukázku z knihy na www.literarky.cz

Enon na bux.cz

Paul Harding: Tuláci (6.6.2012 A2)

Přidal: Odeon | V kategorii Ohlasy | 06-06-2012

0

Kniha Tuláci je popsána jako kontemplativní novoanglická rodinná sága, v níž otec a syn překročí omezující životy a nabídnou nové způsoby pohledu na smrtelnost a svět. Román má blízko k Tulákovi po hvězdách Jacka Londona, nejen názvem, ale i tím, že děj se odehrává v hlavě umírajícího muže. Dílo citlivě koresponduje s tendencemi americké literatury – také Harding zápasí o důstojnost postav, které se snaží vybojovat survival.
Postoj k příběhu a času je formulován klíčovým motivem starožitných hodin, ale i modalitou: „George Crosby se rozpomínal na spoustu věcí, když umíral, ale nebyl schopen vybavit si je v správném sledu.“ V hlavě školního hospodáře a opraváře hodin se odehrává sled překrývajících se epizod, vzpomínek a asociací, prokládaný „borgesovskou“ mystifikací. Paměť se dotýká především otce, epileptika Howarda Crosbyho, a jeho zvláštního světa, poznamenaného nevyléčitelnou nemocí. Howard je člověk, který kromě opravování hrnců a prodávání mýdla umí zastřelit vzteklého psa, pomoci při porodu a uhasit požár, ale nechápe, že „Ježíš byl zakladatelem moderního obchodu“. V obou postavách se životní role otce a syna střídají. Jeden jako druhý utíkají z domu a jako otcové pátrají po synech, anebo naopak, jako synové hledají své otce.

Okamžiky opravdového vnímání (20.2.2012 Host)

Přidal: Odeon | V kategorii Ohlasy | 21-02-2012

0

Paul Harding: Tuláci, přeložila Zuzana Mayerová, Odeon, Praha 2011

V dnešní uspěchané a karnevalově přeplněné době lidé přece nechtějí číst pomalé, kontemplativní, trochu starodávně vonící tituly. Zhruba to je jádro argumentace amerických nakladatelů, kterým Paul Harding, bývalý jazzový bubeník a spisovatel v naději, nabízel svůj literární debut Tuláci (Tinkers). A dál je to trochu popelkovský pohádkový příběh: jak se šedá myška proměnila v krásnou princeznu neboli jak kniha, které nikdo nedůvěřoval, získala Pulitzerovu cenu.

Ačkoli se ten příběh může zdát navýsost podezřelý, Tuláci skutečně jsou výbornou, podivuhodnou a inspirativní knihou, která stojí za to, abychom jí věnovali pozornost. Jako klíčové, ukotvující charakteristiky pro recenzovaný text si můžeme formulovat tyto: impresionistický, modernistický, dialektický, mytický; přičemž platí, že zvolené seřazení neodpovídá nutně jejich důležitosti; všechny se pokusím v průběhu psaní detailněji konkretizovat a ilustrovat. Nejprve však pohled na dějovou strukturu příběhu.

O smyslu a pomíjivosti života podle Paula Hardinga (21.12.2011, Právo)

Přidal: Odeon | V kategorii Ohlasy | 25-12-2011

0

Osudy románu Tuláci Paula Hardinga (1967) mají povahu amerického snu. Autor předtím vedl kurzy tvůrčího psaní na Harvardu a na univerzitě v Iowě, kterou absolvoval. V letech 1990 až 1997 bubnoval v kapele.
Tři roky s touto prvotinou obcházel nakladatele, až ji v roce 2009 vydal na univerzitě a rok nato za ni získal Pulitzerovu cenu.
Je to nijak složitý příběh George Crosbyho, spořádaného otce rodiny a vášnivého hodináře, který se v posledních hodinách před smrtí v roce 1953 vrací k základním zážitkům, které ho provázely.
Harding nechá chvíli vyprávět jeho, pak jeho otce, kočovného podomního obchodníka Howarda, jehož epileptické záchvaty poznamenaly víc, než by si přál, ale i další postavy. Nechybí ani komentář vypravěče.

Paul Harding: Tuláci – recenze (12.12.2011, iLiteratura.cz)

Přidal: Odeon | V kategorii Ohlasy | 15-12-2011

0

Hardingův útlý debut před dvěma lety v USA vydalo malé nakladatelství, které se jinak specializuje na lékařskou literaturu. Přesto si knihy stačila povšimnout komise Pullitzerovy ceny a loni ji ocenila v kategorii prózy. Hardingova kariéra se jinak vyznačuje podobným přirozeným plynutím, jaké vystupuje do popředí v jeho románu. Bakalářské studium angličtiny na Massachusettské univerzitě ho příliš neoslovilo a po skončení školy začal působit jako bubeník v několika kapelách (zejména Cold Water Flat). Zároveň nikdy nepřestal být zapáleným čtenářem, a když se mu do rukou dostal Fuentesův román Terra Nostra, věděl, že musí „odpovědět“, jak uvedl v jednom rozhovoru, a „zapojit se do té velké knihy“, kterou spisovatelé dennodenně utvářejí. Absolvoval pak známý program tvůrčího psaní na Univerzitě v Iowě, kde se učil, mimo jiné, od americké autorky Marylin Robinsonové.

Celý článek na iLiteratura.cz

Tuláci na bux.cz