Hana Andronikova debutovala v roce 2001 románem Zvuk slunečních hodin, za nějž získala Literární cenu Knižního klubu a cenu Magnesia Litera za objev roku. Po povídkovém souboru Srdce na udici (2002) se spisovatelka na delší dobu odmlčela a další prózu vydala až roku 2010 – román s názvem Nebe nemá dno. Tato kniha, která byla v roce 2011 oceněna čtenářskou Magnesií Literou, uzavřela spisovatelskou dráhu Hany Andronikové.

Každá kniha nadané autorky Hany Andronikové byla napsána jinak a stejně odlišné byly i etapy v jejím reálném životě. Ať už je prožívala v Praze, New Yorku či v amazonské džungli. Její životní pouť ale skončila předčasně a česká literatura tak přišla na sklonku loňského roku o další výrazný talent.

Praha 29. prosince (ČTK) – Desítky smutečních hostů se dnes odpoledne v obřadní síni motolského krematoria rozloučily se spisovatelkou Hanou Andronikovou, autorkou úspěšných a oceňovaných knih Zvuk slunečních hodin či Nebe nemá dno, ve které mladá autorka líčí svůj boj s rakovinou. Zhoubné nemoci nakonec 44letá Andronikova 20. prosince podlehla.

Články z Práva a MF Dnes:

V úterý 20. prosince v ranních hodinách zemřela spisovatelka Hana Andronikova.

Za svůj první román Zvuk slunečních hodin získala v roce 2001 Literární cenu Knižního klubu a v roce 2002 Magnesii Literu v kategorii Objev roku. Za druhý román Nebe nemá dno obdržela Andronikova rovněž Magnesii Literu, tentokrát Cenu čtenářů.

Článek na iDNES

Román Nebe nemá dno od Hany Andronikové získal v letošním ročníku prestižních knižních ocenění Magnesia Litera cenu čtenářů. Ocenění Magnesia Litera se udělují v devíti kategoriích již od ročníku 2002 občanským sdružením Litera, jehož posláním je propagovat kvalitní literaturu a dobré knihy. Vítězové letošního ročníku byli vyhlášeni 10. dubna ve Stavovském divadle v přímém vysílání České televize. Cena čtenářů je již druhé ocenění Hany Andronikové, která obdržela Literu pro objev roku za román Zvuk slunečních hodin hned v prvním ročníku v roce 2002. Autorce srdečně gratulujeme. Oceněné dílo je k dispozici také v elektronické podobě na této adrese portálu ebux.cz.

Romány Jana Balabána a Hany Andronikovy, nominované na Magnesii Literu, se dobře prodávají.

Dva české romány nominované v prozaické kategorii knižních cen Magnesia Litera se drží v první desítce žebříčku bestsellerů, který sestavuje Svaz českých knihkupců a nakladatelů.

Jedná se o posmrtně vydaný román Jana Balabána (1961–2010) Zeptej se táty, který se již stal Knihou roku Lidových novin a jenž pojednává o snaze vyrovnat se se smrtí otce. Román publikovalo brněnské nakladatelství Host, nyní vydávající autorovo sebrané dílo.

Druhým úspěšným titulem pak je román Nebe nemá dno Hany Andronikovy (1967), jímž se prozaička po osmileté odmlce vrátila do české literatury a který vypráví příběh ženy snažící se vypořádat s tím, že její tělo bylo napadeno zákeřnou chorobou. Román vydalo nakladatelství Odeon.

O tom, který z románů získá cenu Litera za prózu v desátém ročníku knižních cen Magnesia Litera, se rozhodne 10. dubna na slavnostním předávání ve Stavovském divadle. Dále jsou v prozaické kategorii nominovány tyto romány: Pravidla směšného chování Emila Hakla, Sidra Noach Davida Jana Novotného, Vrač Martina Ryšavého a Strážci občanského dobra Petry Hůlové.

Titul Kniha roku Magnesia Litera dosud z české prózy získal pouze v roce 2005 Jan Novák za román Zatím dobrý – Mašínovi a největší příběh studené války a vloni Petra Soukupová za soubor tří povídek s názvem Zmizet. I proto má od loňského ročníku česká próza dvojnásobný počet nominací oproti ostatním kategoriím. Organizátoři tak chtěli posílit šance na to, že se Knihou roku Magnesia Litera stane původní prozaický titul.

Úspěšný návrat Román Hany Andronikovy byl nominován na Literu za prózu společně s romány Jana Balabána, Emila Hakla, Petry Hůlové, Davida Jana Novotného a Martina Ryšavého. Kniha Nebe nemá dno se také drží vysoko v žebříčku prodejnosti. Tento týden je na třetím místě v beletristické kategorii.

Prozaička Hana Andronikova (1967) se po osmileté odmlce vrací do české literatury románem Nebe nemá dno, který byl nyní zařazen mezi šestici českých próz nominovaných v rámci knižních cen Magnesia Litera. Autorka debutovala románem Zvuk slunečních hodin (2001), za nějž získala Literární cenu Knižního klubu i Literu pro objev roku, a o rok později vydala povídkovou knihu Srdce na udici.

V letošním „literárním“ roce se spojily dva fenomény, oba se stínem smrti. Podle prodejnosti vzbudila největší pozornost trilogie Stiega Larssona Milénium. Z české beletrie zaujal román Zeptej se táty Jana Balabána.

Švédský prozaik Larsson zemřel v roce 2004, ve věku pouhých padesáti let. Určitě přemýšlel, který žánr je pro jeho zájem o spojení dnešního světa se včerejškem, s odkrýváním fašistické minulosti v nejbližší rodině průmyslového magnáta, nejvhodnější. Od 80. let minulého století, respektive od Jména růže Umberta Eka, je to detektivní pátrání nejlépe s historickým podtextem. Lidé si chtějí pořádně počíst, odkrývaným tajemstvím se vzrušit a poté uklidnit, pohoupat se v síti utkané jazykovým mistrovstvím autora. Možná i proto stále poutá Salman Rushdie, letos s příběhem Čarodějka z renesanční Florencie a tehdejší Indie.

V úterý 19. října 2010 proběhl v Paláci knih Luxor křest knihy Hany Andronikove NEBE NEMÁ DNO (Odeon 2010). Knihu pokřtil herec Jaroslav Dušek.

Hana Andronikova se po osmi letech vrací na literární scénu dílem, které se radikálně liší od její předchozí tvorby. Autobiograficky laděná próza se odehrává na třech místech zeměkoule: v amazonském pralese, v nevadské poušti a v Čechách. Pohnuté události v životě se staly impulsem k nečekané výpravě, během níž se proměňuje příběh a s ním i vypravěč. Kniha se stává cestou, cestování po vnějších krajinách je metaforou putování do nejzazších koutů vlastní duše. Předěl mezi realitou a snovými vizemi se stává nezřejmým, průchozím a nepodstatným.