To nejlepší ze světové literatury

Kat Kaufmann: Superpozice (7.3.2017, art.ihned.cz) „Jaká to je, prosím?“ Jak se dokáže ptát tak mile. Jako by toho už dávno neměl plný zuby, jako bych nebyla poslední host v hluboké noci. „Jo tak. To je...

Celý článek >>>

V bludišti paralelních světů (7.3.2017, Lidové... Románový debut Kat Kaufmannové je příběhem mladé ruské Židovky v Berlíně a také knihou mnoha tváří – tematicky i jazykově. Název Superpozice (ve významu...

Celý článek >>>

Vyšel nový román Harukiho Murakamiho. Má 2000 stran,... Příznivci japonského spisovatele Harukihu Murakamiho, jenž bývá označován za favorita na Nobelovu cenu za literaturu, v pátek oblehli japonská knihkupectví. O...

Celý článek >>>

PRÁVĚ VYCHÁZÍ Han Kang: Vegetariánka (23.2.2017,... Jonghje se jednoho dne probudí z krvavé noční můry a její život se začne dramaticky měnit. Ze všeho nejdřív přestane jíst maso. Ovšem v dravé patriarchální...

Celý článek >>>

Maďarská literární senzace, zahlcená bídou (22.2.2017,... V Maďarsku se stal román Nemajetní uznávaného básníka a esejisty Szilárda Borbélyho literární senzací. Vypráví příběh chudé, částečně židovské venkovské...

Celý článek >>>

Doktor amerických dějin (23.7.2015, Lidové noviny)

Přidal: Odeon | V kategorii Aktuality ze světa knih | 23-07-2015

0

doctorow_E_LVe věku 84 let zemřel v úterý 21. července v New Yorku, ve městě, kde se narodil a kde prožil většinu života, klasik americké poválečné prózy

Edgar Lawrence Doctorow.

Doctorow patřil k nejdůležitějším autorům na osobnosti tak silného proudu poválečné americké židovské literatury. Společně se Saulem Bellowem, Bernardem Malamudem, Chaimem Potokem či Josephem Hellerem obrátili na přelomu 50. a 60. let směrovku americké prózy zpět k realismu a k zájmu o osud jednotlivce ve společnosti. Byl to ovšem realismus obohacený o vitalitu a silnou metafyzickou obraznost, jakou vnesl do moderní literatury Franz Kafka, ke kterému se všichni hlásili, přičemž ho naštěstí neimitovali. Doctorow si ovšem jako mladík zkusil jednu povídku, kterou nazval Brouk. Pak už šel vlastním směrem.
Tito mimořádně kreativní autoři se přitom nevyhýbali politickým tématům, ba spíš byli jimi přitahováni. Židovská tematika nebyla bezpodmínečně nutná, byla spíš přítomná jako zvýšená citlivost na utlačování a ponižování. Psali o Americe jako o zemi, která naplňuje naděje pronásledovaného člověka, ale zároveň se může stát pastí, jakou může moderní, technická civilizace být, ztratí-li své lidství. Ameriku přitom všichni kriticky milovali a napsali o ní knihy plné vášně a upřímného citu.

Česká stopa

Prarodiče E. L. Doctorowa se do Ameriky přistěhovali koncem 19. století z Ruska, kde byli Židé cyklicky pronásledováni. Jeho otec měl obchod s hudebninami v Bronxu, kde Edgar, pojmenovaný po E. A. Poeovi, vyrůstal. Doctorow, narozen v roce 1931, se prý spisovatelem chtěl stát od devíti let: píše se také, že dlouho chtěl být leteckým inženýrem. Motivy z jeho dětství jsou obsaženy v románu Světová výstava z roku 1938: mimochodem je tam zmínka, jak v roce 1938 se jdou ze solidarity s otcem podívat do československého pavilonu.
Doctorow studoval na Kennyon College v Ohiu, pak na Columbia University, dva roky odsloužil jako voják v Německu, chvíli učil v Kalifornii, potom se již natrvalo vrátil do New Yorku: od začátku 80. let tam vyučoval tvůrčí psaní. Od oněch studentských let psal do různých časopisů, publikoval povídky a črty, zkoušel psát scénáře. Jedním z takových byl původně jeho debut – netradiční western Vítejte ve zlých časech (1960, česky 1988), zfilmován byl v roce 1976 s Henrym Fondou v hlavní roli. Doctorow říkal, že příšerně.
V šedesátých letech pracoval jako editor a redaktor v nakladatelství The Dial Press, redigoval mimochodem knihy Iana Fleminga (ano, ten od Jamese Bonda) a Ayn Randové (ano, té od Atlasovy vzpoury). V roce 1971 zaznamenal první větší úspěch s Knihou Danielovou, polofikcí, v níž si za základ vzal historický fakt odhalení a popravy manželů Rosenbergových. Příběh byl zfilmován v roce 1983 režisérem Sidneym Lumetem a o rok později uveden jako „pokrokový“ na festivalu v Karlových Varech, na který Doctorow osobně přijel.
Byla to jeho první návštěva v Československu, jejíž poněkud prekérní okolností bylo, že právě po světě slavil úspěch jiný film, natočený českým emigrantem, takže se o něm psát v československém tisku nesmělo. Když se k této epizodě Doctorow pak vracel v rozhovorech, odmítal, že by se nechal zdejšími úřady manipulovat. V Praze byl pak po listopadu ’89 dvakrát hostem Festivalu spisovatelů, poprvé v roce 1997, pak o deset let později. Na rozdíl od onoho roku 1984 byl už vždy především uváděn jako autor té knihy, podle níž natočil Forman film…

Obraz americké společnosti Těžko říct, zda je Ragtime, který vydal v roce 1975, opravdu jeho vrcholem, ale každopádně se o jeho zdejší proslulost zasloužilo filmové zpracování Miloše Formana z roku 1981. To tehdy český divák ovšem nemohl vidět, paradoxně však v roce 1982 mohl knihu číst v překladu Jiřího Joska. Doctorow se o své spokojenosti s filmem vyjadřoval diplomaticky, říkal, že se mu film líbil, ale byla prý škoda, že se Forman držel jen jedné dějové linie.
Ragtime je ovšem asi nejlepším příkladem žánru, který Doctorowa nejvíce proslavil, takzvané retrofikce. V ní se mísí historické skutečnosti a jejich důmyslná kombinace i úvahy, co by bylo, kdyby se třeba potkali eskamotér Houdini, průmyslník Henry Ford a anarchistka Emma Goldmanová, kteří v knize vystupují. Především je však Ragtime strhujícím obrazem Ameriky zachycené v období 20. let, tedy kdy šla nejvíce vzhůru a kdy střet všech možných ras, tradice a kultur vytvořil její „jazzový“ charakter, který si nesla po celé dvacáté století.
Americká historie nazíraná originální optikou byla tématem jeho dalších próz, které byly většinou záhy přeloženy do češtiny: Jezero potáplic (1980, č. 1994), Vodárna (1994, č. 1996), Boží město (2000, č. 2004). Posledním velkým románem E. L. Doctorowa byla historická freska Pochod k moři, kterou vydal v roce 2005, o dva roky později vyšla také česky. Jejím tématem je zničující počínání armády generála W. T. Shermana během americké občanské války, kdy se jeho pluky vydaly z Virginie k Atlantskému oceánu. Pro Doctorowa byla americká historie stálým bolestným tématem, zároveň pramenem fascinace, ze které se rodily jeho knihy.

Díla E.L.Doctorowa na bux.cz

Recenze: Edgar Lawrence Doctorow, Homer a Langley (26. 8. 2010, iLiteratura)

Přidal: Odeon | V kategorii Ohlasy | 31-08-2010

0

Dva podivíni v domě haraburdí

Nejnovější román slavného amerického spisovatele E. L. Doctorowa (nar. 1931) Homer a Langley vyšel v originále v září 2009 a za necelý rok se objevilo i české vydání (a to krátce poté, co v Mladé frontě vyšly také Povídky o skvělé zemi). Doctorow v něm zůstává věrný svému New Yorku a za základ příběhu zvolil skutečné osoby, bratry Collyerovy, kteří byli v první polovině 20. století nechvalně proslulí svým excentrickým chováním a podivínským způsobem života. Zatímco skuteční bratři – Homer (nar. 1881) a Langley (nar. 1885) – zemřeli v březnu roku 1947 ve svém domě na Manhattanu v blízkosti Central Parku, Doctorow zachází s jejich příběhem volně a nechává je žít až do 70. let, přičemž posunuta je i doba jejich narození (někdy kolem roku 1900). Příběh začíná za první světové války a následujících padesát let, plných dějinných zvratů a proměn, prochází životem obou bratrů i jejich domem na prestižní adrese. Doctorow tak zůstává věrný také „svému“ žánru tzv. „retrofiction“: opět mísí skutečné postavy a události s fikcí a evokuje společenské změny zvoleného období.