Druhé vydání vynikajícího postmoderního hororu plného vyšinutých postav a sprosťáren Ukolébavka Chucka Palahniuka, autora kultovního Klubu rváčů, vydalo před nedávnem v překladu Richarda Podaného nakladatelství Odeon. K napsání mrazivého a černou magií prošpikovaného románu o moci slova, v němž si nemůžete být ničím jistí, Palahniuka inspirovala tragédie v jeho osobním životě – sadistická vražda jeho otce a vrahova poprava.

„Fígl, jak zapomenout na celkový obraz světa, je v tom, že se na všechno podíváte zblízka.“

Usedlý a spořádaný novinář Carl Streator býval obyčejným mužem ve středních letech. Život se mu ale obrátil vzhůru nohama, když dostal za úkol napsat sérii článků o syndromu náhlého úmrtí novorozence – vypozoroval, že v blízkosti všech mrtvých dětí se vyskytovala stejná kniha říkanek obsahující takzvanou probíranku. Nejde však o neškodnou sentimentální africkou básničku o usínajících zvířátkách, jak to na první pohled vypadá.

Chucka Palahniuka není třeba představovat – Klub rváčů, Zalknutí či Snuff zná každý. Deník se do řady Palahniukových skvělých knih mohl s klidem zařadit už roku 2003. V současné době vychází znovu a je pořád stejně dobrý.

Palahniukovy knihy se vyznačují jedním společným rysem – vypráví o bílých severoamerických mužích s rozličnými psychickými problémy. Deník se ale vymyká – je o Misty Wilmontové, ženě středního věku bez viditelné psychické poruchy. Deník je surová zpověď o jejím životě poté, co se její manžel Peter ocitl v komatu po nepovedeném pokusu o sebevraždu. Její život nestojí za nic a celý ostrov, na který se před třinácti lety přivdala, si myslí, že je jejich spasitelkou, že má namalovat veledílo, které ostrov zachrání od chudoby. Zároveň jí začínají volat lidé, jimž její manžel při rekonstrukci domu zazdil jednu místnost. Co se to vlastně děje?

Román, nebo modní časopis? Chuck Palahniuk se opět pokouší co nejlépe čtenáři ukázat svůj pohled na zákoutí, o nichž se příliš nemluví: zářivý svět modelingu, zneužívání leků, sex ve všech možných i nemožných polohách, touhu po lásce hraničící s obsesí, šílenství. Krátce řečeno: Neviditelné nestvůry.

Co byste asi dělali, kdybyste se probudili v nemocnici s ustřelenou čelistí a vaše kariéra modelky byla v troskách? Toto je pouze řečnická otázka, protože odpovědět na ni není možné. Každý by se zachoval jinak. Vypravěčka knihy Neviditelné nestvůry se zahalí do obrovské kupy závojů a snaží se žít dál normálním životem. V nemocnici se setká s nádhernou Brandy a spolu objíždí honosná sídla a při jejich prohlídce (hrají si na zájemkyně o koupi domu) brakují lékarničky jejich původních obyvatel. Samozřejmě tam vždycky najdou pár laskomin na předpis, které mohou prodat v různých klubech (těm, co předpis nemají), a tak si vydělávají na docela slušné živobytí. Jenže tohle je jen jedna rovina knihy.

Spisovatel Chuck Palahniuk v knize Pygmej opět paroduje lidskou společnost ve stylu americké krásy.

Kultovního amerického spisovatele Chucka Palahniuka není třeba dlouze představovat. V poslední době mu u nás vychází jedna kniha za druhou. Do češtiny je pro odeonskou edici Světová knihovna překládá Richard Podaný. Na letošní prázdniny si mohli čeští čtenáři zabalit teprve rok starý román Pygmej. Charakterizuje ho minimalistický styl, ve kterém je patrný vliv autorova učitele, spisovatele Toma Spanbauera. Palahniuk s ním tentokrát experimentuje více než obvykle a osekává sdělení až na kost. „Tady začíná záznam čtyři operativce mě, agenta č. 67, umístěného spací komorou hostitelské sestry. Domovská stavba rodiny Cedarů. Předměstská komunita XXXXX. Datum XXXXX. Oficiální záznam: Tento agent ještě nenarušil bezpečný vstup vagíny hostitelské sestry. Mnohem lehčí narušit bezpečné americké státní hranice.“ Strohé věty dokonale vystihují poloprimitivního vypravěče, chlapce z nejmenované země na východě. Do Spojených států přilétá na výměnný pobyt, během něhož se má naučit takzvaně civilizovaným způsobům. Hostitelská rodina ani celníci na letišti však neznají hlavní cíl návštěvy – operaci zkáza.

V češtině poprvé vyšly NEVIDITELNÉ NESTVŮRY, těkavá prvotina amerického spisovatele Chucka Palahniuka, v originále publikovaná v roce 1999. O prvních románech se někdy říká, že jsou ty nejlepší. Že do nich spisovatel uloží esenci svých témat, stihomamů, přetlaků, a to opravdově, neředěně. Ze stejného důvodu však mohou být prvotiny i pěkné škváry. Autor hledá, tápe, zkouší formu, styl. Pro Neviditelné nestvůry Chucka Palahniuka (čti Čaka Polanyka), které měly být jeho prvním vydaným románem, ale vyšly v přepracované podobě až po Klubu rváčů a Programu pro přeživší, platí od každého trochu.

České překlady románů Chucka Palahniuka již patří k téměř klasickému repertoáru nakladatelství Odeon. Po knihách Snuff, Program pro přeživší, Klub rváčů a dalších vychází jeho prvotina Neviditelné nestvůry ve skvělém překladu Richarda Podaného. Čtenářům se dostane do rukou příběh, který autor napsal ještě několik let před kultovním Klubem rváčů. Vydavatelé ho však nejprve odmítli vydat, protože se jim zdál příliš ponurý. Netušili, že se jedná teprve o slabý odvar skutečného Palahniuka. V Neviditelných nestvůrách sice nešetří depresivní atmosférou, ale stále ještě zcela neodvrhuje víru ve šťastný konec.

Supermodelka Evie Cottrellová měla kdysi úplně vše: krásné tělo, zářivý úsměv, peníze, dům, přítele a prý i bratra. V románu ji ale nejprve poznáme trochu jinak. Respektive ji nepoznáme, protože je celá zahalená v hedvábných závojích. „Musíš vypadat, jako že si střežíš tajemství,“ vykládá Brandy Alexanderová, žena s větším množstvím plastických operací, než kolik jí je let. Evie však nechce být tajemná, Evie přišla při autonehodě o obličej – někdo po ní vystřelil z kulovnice sedm dvaašedesát. Kulka jí utrhla čelist. Strávila měsíce v nemocnici. Neumřela.

Chuck Palahniuk: Zalknutí Světová knihovna o Překlad Richard Podaný o 2. vydání o Váz., 256 str. o Cena: 249,- ooo V barvité galerii Palahniukových vyšinutých hrdinů, kteří se tragikomicky zmítají ve vyšinutém světě, zaujímá jedno z předních míst protagonista románu Zalknutí Viktor Mancini. Aby mohl platit nákladnou lékařskou péči své matce, vymyslí důmyslný plán: v restauracích předstírá, že se zalyká jídlem, a lidé, kteří jej pak zachrání, jsou tak nadšeni svým hrdinstvím, že jej po léta finančně podporují. Ve zbývajícím čase Viktor pracuje v groteskním historickém parku, skanzenu raně koloniální Ameriky.

Chuck Palahniuk: Snuff Světová knihovna o Překlad Richard Podaný o 1. vydání o Váz., cca 232 str. o Cena: 249,- ooo Román pro tři pornoherce a jednu asistentku. Termínem „snuff“ se označují ilegální pornofilmy, v nichž je zachycena vražda či zabití. Nebo předstírání téhož, ale to už není ono. Jde o žádané zboží na trhu. V Palahniukově románu jde o smrt netradiční a přízračnou – jinak to ani u něj být nemůže: slavná pornoherečka Cassie Wrightová chce překonat stávající rekord v souložení s muži, který vytvořila annabel Chong. Ta za deset hodin absolvovala 251 milostných aktů se zhruba sedmdesáti muži.

Tender Branson vyrostl v uzavřené komunitě přísné, puritánsky vedené sekty a tak jako mnozí jiní byl i on jednoho dne vyslán do „vnějšího světa“, aby za stravu a byt vykonával různé podřadné práce. Když se k němu dostane zpráva, že členové sekty spáchali kolektivní sebevraždu, znamená to jediné: zabít se. Ostatní to udělali, někteří hned, jiní později. Vláda pro ně vytvoří speciální záchranný program, přesto zbylých členů valem ubývá. Po deseti letech zůstane Tender Branson jediným, kdo přežil. V té chvíli se stává prvkem byznysu, neboť agentura z něj „vyrobí“ novodobého mesiáše… Autor před námi nijak netají vyústění příběhu, už proto, že „začíná na konci“, scénou, v níž hrdina letí sám v uneseném letadle, čeká, až dojde palivo, a zatím nahrává do černé skříňky letounu svůj životní příběh – aby se před světem očistil.