Chuck Palahniuk: Snuff Světová knihovna o Překlad Richard Podaný o 1. vydání o Váz., cca 232 str. o Cena: 249,- ooo Román pro tři pornoherce a jednu asistentku. Termínem „snuff“ se označují ilegální pornofilmy, v nichž je zachycena vražda či zabití. Nebo předstírání téhož, ale to už není ono. Jde o žádané zboží na trhu. V Palahniukově románu jde o smrt netradiční a přízračnou – jinak to ani u něj být nemůže: slavná pornoherečka Cassie Wrightová chce překonat stávající rekord v souložení s muži, který vytvořila annabel Chong. Ta za deset hodin absolvovala 251 milostných aktů se zhruba sedmdesáti muži.

V románu nejvýznamnějšího japonského spisovatele současnosti se skrývá fantastický, romantický i tragický milostný příběh. Čtenář však „neunikne“ směsici japonských reálií, psychologickým portrétům hrdinů ani scénám vášně a nespoutaného sexu. Román vyšel japonsky r. 1987, byl přeložen do 36 jazyků a celkově se ho prodalo přes 9 milionů výtisků.

V blízkosti indicko-nepálských hranic, téměř na dosah od majestátní osmitisícovky Kančendžengy, žije osaměle soudce ve výslužbě Džémúbháí Popatlal Patel se svým kuchařem. Studoval v Londýně ještě před druhou světovou válkou, poznal imperiální mocnost v dobrém i špatném. Jeho život je nyní velice prostý a stereotypní, starý muž je zahořklý a od světa už nic neočekává. Vše se mění ve chvíli, kdy se na prahu zjeví jeho vnučka Sai, sedmnáctiletá dívka, která ztratila rodiče a byla vychována anglickými řádovými sestrami. Do té doby mnoho ze skutečného života nepoznala, není tedy divu, že se brzo spustí se svým nepálským učitelem.

Z nejasných důvodů havaruje sedmadvacetiletý Mark Schluter na zcela přehledném úseku silnice kdesi v Nebrasce. Utrpí poranění hlavy, a když se probere z bezvědomí, propukne u něj takzvaný Capgrasův syndrom, vzácná neurologická porucha, při níž postižený nepoznává své nejbližší – tvrdí, že jsou to dvojníci, roboti nebo mimozemšťané. Mark nepozná ani svou jedinou žijící příbuznou, sestru Karin. Ví, že má sestru, a připouští, že ta žena, která se za ni vydává, vypadá jako jeho sestra, mluví jako ona a ví o něm věci, které věděla jen Karin. Ale není to ona.

I v tomto díle nacházíme reálné i fantastické Macondo, jemuž García Márquez zaručil nesmrtelnost románem Sto roků samoty, a řadu známých motivů, které v toku vyprávění nabývají nejrůznějších podob, avšak vždy nesou pečeť autorova mistrovství a humoru. Titulní povídka vypráví o Velké matce, jež byla „jedinou a svrchovanou panovnicí Království macondského“ a která určovala chod věcí veřejných i soukromých. S notnou dávkou nadsázky spisovatel líčí, jak na její pohřeb přijel prezident státu i papež, ministři a generálové, ale i královna zelené tykve, moučné juky či královna gujávových plodů. Závěr je mnohem realističtější i relativizující: sotva samotný pohřeb začne a průvod se dá do pohybu, ulice se zaplní smrdutými odpadky a příbuzní se začnou dohadovat o majetek… Soubor osmi povídek, datovaných r. 1962, přináší texty známé i povídky publikované česky poprvé. R. 1979 vyšel výbor pod názvem V tomhle městečku se nekrade. Současné vydání představuje autorovu tvorbu v původním rozsahu.

Soubor sedmi povídek přináší texty ze šedesátých a ze začátku sedmdesátých let. I zde samozřejmě nacházíme reálné i fantastické Macondo, jemuž García Márquez zaručil nesmrtelnost románem Sto roků samoty, a řadu známých motivů, které v toku vyprávění nabývají nejrůznějších podob, avšak vždy nesou pečeť autorova mistrovství a humoru. Titulní a nejrozsáhlejší povídka vypráví o kruté babičce a její krásné čtrnáctileté vnučce: babička, v mládí kurva, dívku postupně zapřáhne do všemožných domácích prací. Nešťastnou náhodou shoří jejich dům a stařena hrozící bídu vyřeší po svém – začne dívku prodávat nejprve mužům ve vsi, později s ní objíždí větší a větší oblast od jednoho města k druhému, na Eréndiru se stojí v zástupech…

Tender Branson vyrostl v uzavřené komunitě přísné, puritánsky vedené sekty a tak jako mnozí jiní byl i on jednoho dne vyslán do „vnějšího světa“, aby za stravu a byt vykonával různé podřadné práce. Když se k němu dostane zpráva, že členové sekty spáchali kolektivní sebevraždu, znamená to jediné: zabít se. Ostatní to udělali, někteří hned, jiní později. Vláda pro ně vytvoří speciální záchranný program, přesto zbylých členů valem ubývá. Po deseti letech zůstane Tender Branson jediným, kdo přežil. V té chvíli se stává prvkem byznysu, neboť agentura z něj „vyrobí“ novodobého mesiáše… Autor před námi nijak netají vyústění příběhu, už proto, že „začíná na konci“, scénou, v níž hrdina letí sám v uneseném letadle, čeká, až dojde palivo, a zatím nahrává do černé skříňky letounu svůj životní příběh – aby se před světem očistil.

Komorní milostný příběh, v němž hraje roli tajemství a osudovost, příběh ztrácení a nalézání, návratů k téže ženě, dilema muže, který má vše, o čem dřív mohl jen snít, a přesto tápe v domnění, že skutečnost je jiná, než jak se jemu či nám jeví… Milostný trojúhelník, v jehož středu sledujeme nejprve chlapce jménem Hadžime, trpícího tím, že je jedináček, později dospělého muže, který si vzal dívku ze zámožné rodiny a má s ní dvě děti, Hadžimeho, jenž znovu potkává svou lásku z dětství, tajemnou Šimamoto. Potkává i ztrácí, nalézá, aby ztratil. V neskutečné, mystické noci, která děj graduje až k šílenství, možná vytušíme odpověď na otázku, co se událo: s námi či s postavou knihy? Dílo nejvýznamnějšího japonského spisovatele současnosti, v němž autor až obsesivně „operuje“ se svými nejvnitřnějšími, palčivými tématy.

Strhující román se dá charakterizovat jako science fiction, detektivka a postmoderní manifest dohromady. Sledujeme muže, který podniká cestu do podsvětí Tokya. Vypravěč beze jména je muž-kyborg, má implantovaný čip. Polovina kapitol se odehrává ve velkoměstě, kde postava vyjednává s představiteli podsvětí, ale stejně tak je zaměstnán vztahem s přitažlivou knihovnicí. Ve městě zuří „válka“: oficiální místa versus zločinci. Machinace, mafie, podplácení. V dalších kapitolách sledujeme hrdinův vnitřní svět, totiž boj jeho vlastní rozpolcené mysli – trpí stihomamem, má sebedestruktivní sklony. Vize města, kde je jedinec kontrolován na každém svém kroku.

Může být tisíc stran téměř jednolitého textu plného suchých historických fakt strhujícím čtením? Ano – francouzsky psaný román Američana Jonathana Littella Les Bienveillantes, který čerpal inspiraci z filmu Clauda Lanzmanna Šoa, je důkazem. Vyprávění přesvědčeného nacisty a důstojníka SS Maximiliena Aueho, syna Němce a Francouzky, nás provede několika různými dějišti druhé světové války, na frontu, do okupovaných oblastí i do zázemí.