Za sbírku Strychnin a jiné básně získal Marek Šindelka v roce 2006 Cenu Jiřího Ortena, o dva roky později následoval román Chyba. Nyní vychází soubor povídek s názvem Zůstaňte s námi.
Šindelka v nové knize potvrzuje svou výjimečně živou obraznost, schopnost zachytit scénu v plných barvách, tvarech, zvucích, vůních – někdy tak těžkých, až se z toho dělá nevolno. Většina povídek začíná detailním popisem zorného pole hrdiny, které jako by zrcadlilo i procesy odehrávající se v jeho těle – pulzující cestičky mravenců jsou zároveň tepem srdce starého muže, který je pozoruje (povídka Jméno). Zrcadlení je ostatně jedním z návratných motivů Šindelkových textů.
Autorův styl je natolik výrazný, že ho zaregistrujeme v podstatě okamžitě, mnohem dřív než obsah – což je typické spíše pro poezii než prózu. A Šindelka se skutečně snaží dostat metaforou co nejblíže k zobrazovanému, lyrickými postupy se pokouší zachytit plnost okamžiku, koncentrát smyslových vjemů, pocitů, atmosféry… Čtení knihy je tak téměř tělesným zážitkem. Text je navíc výrazně rytmizován, zrychluje a zpomaluje, tepe nebo naopak plyne. Nic z toho se však neděje na úkor vyprávění, příběhu či dialogů. Spíše naopak, třeba stupňovat napětí se autorovi daří právě básnickými prostředky: „Je tu hrozné ticho. Vzal aktovku – skřípění kůže. Zavřel skříň – vřískot dřevotřísky. Vyšel na chodbu a zabouchl za sebou dveře – hromobití umakartu.“ (Návrat)
Tématem většiny povídek je touha hrdinů „být spolu“, utéct samotě, vytvořit s druhým člověkem celek – touha většinou nenaplněná, jindy už od počátku překrytá cynismem. Může to být pokus navázat spojení mezi rodiči a dětmi, s partnerem nebo alespoň se sebou samým. Hrdinové toto spojení vykřesávají z hraničních okamžiků, natahují vztahy do krajnosti, vystřelují šípy kolmo do vzduchu a čekají, zda cestou dolů prolomí napětí, nebo střelce přibijí k zemi (Luk).
Nejdelší povídka, nazvaná stejně jako celý soubor, Zůstaňte s námi, představuje celé panoptikum postav neschopných hlubšího vztahu či porozumění. Vypravěč, televizní moderátor, se opevňuje cynickým viděním světa tak dlouho, až z jeho vyprávění nezbývá než „novácký“ text o narození mláděte tygra sněžného v liberecké zoo.
Povídkám se jistě dá i leccos vytknout – stylistická obratnost zavádí autora až k manýře. Oproti prozaickému debutu Chyba je však Šindelka v povídkách kompozičně ukázněnější, texty více drží pohromadě. A především – čtenáři nabízejí skutečnou (i Barthesovskou) „rozkoš z textu“.

Karolina Jirkalová

Odeon vydal:

1. Michel Houellebecq: Pokládám se za člena velké romantické rodiny (Literární noviny, 9.12.2010)
2. Ediční plán Odeonu na první polovinu roku 2011
3. Rozhovor s Donem DeLillo (21.4.2011, Hospodářské noviny)
4. Rozhovor se šéfredaktorem Odeonu: „Dvoustý svazek edice bude zase patřit J. Marsému“ (20.4.2011, GRAND BIBLIO)
5. Ediční plán Odeonu na červenec – prosinec 2011
6. Rozhovor s Michaelem Cunninghamem: Mnoho spisovatelů trpí nenávistí k ženám (3.9.2011, Lidové noviny)
7. Nový román Haruki Murakamiho mohou čtenáři koupit o půlnoci (17.10.2011, Zpravodajství ČTK)
8. Barevná vlastivědná procházka (31.10.2011, MF DNES)
9. Barnesova meditace o povaze času (29.10.2011, Lidové noviny)
10. Nejkrásnější vášně jsou ty zapovězené (4.11.2011, Hospodářské noviny)
11. Knihkupci se naplno vrhli na e-knihy (4.11.2011, Lidové noviny)
12. Internet měli už ve starém Řecku (25.11.2011, Lidové noviny)
13. Marek Šindelka: Zajímají mě zlomové momenty (15.12.2011, Literární.cz)
14. Knížky roku připlují ze zámoří (14.12.2011, MF DNES)
15. Právo, Lidové noviny: Zvýšení DPH na knihy
16. Haruki Murakami: Město Praha a jeho našedlá tma (23.12.2011, Hospodářské noviny)
17. Zvýšení DPH knihy nejen zdraží, ale i ohrozí (30.12.2011, Právo)
18. Spisovatelé jsou dnes něco jako dinosauři (4.2.2012 Lidové noviny)
19. Svět vzpomíná na Dickense (8.2.2012 Lidové noviny)
20. Na knihy budou lákat videospoty (14.2.2012 Lidové noviny)