Tim Davys: Amberville
Přidal: Odeon | v kategorii Edice Světová knihovna | 06-11-2009 | Zobrazit všechny knihy autora: Tim Davys
0
Kombinace pohádky pro děti a drsné školy Raymonda Chandlera, Dashiella Hammetta či Rosse MacDonalda. Jednoho dne Erika Medvěda navštíví majitel kasina Nicholas Holub, jeho někdejší chlebodárce. Předloží Medvědovi lákavou nabídku: Holubovo jméno figuruje na seznamu smrti a Medvěd má seznam najít a jméno vyškrtnout, jinak si Holubovy gorily pohrají s jeho přítelkyní Emmou Ramlicí.
Začátek gangsterky jako z učebnice – až na to, že Medvěd, Holub i Emma jsou plyšáci. Jelikož s Holubem není legrace, dá Erik dohromady „starou partu“ – Sama Gazelu, Hada Marka a Tom-Toma Vránu. S nimi pak pátrá po seznamu smrti, o němž nikdo ani vlastně neví, jestli vůbec existuje. Po celou dobu zůstává nezodpovězená otázka, jak to autor s plyšáky vlastně myslel: Jsou jako ti v animovaném filmu, kteří se pohybují sami od sebe, nebo si za románem máme představit ruku třeba dospívajícího dítěte, které plyšáky vodí a jednotlivé scény s nimi hraje? Amberville je zábavné, neotřelé a čtivé dílko, které potěší nejen fanoušky drsné školy.
Tim Davys je pseudonym. Autor, údajně známá a veřejně činná osoba, napsal román švédsky a jde o jeho debut. Práva byla prodána do více než dvaceti zemí.
Ukázka z textu
Had Marek byl plyšák s posláním.
Už když byl hodně mladý, dal se jeho mozek přirovnat k dynamu pracujícímu nebezpečně blízko mezím své kapacity. Až na několik hodin klidu v noci žhnul, jiskřil a bzučel od samého rozbřesku a přestal až dlouho po setmění. Když Marek přišel do puberty, byla jeho potřeba podělit se o všechny ty myšlenky, nápady, city, melodie a vize stejně fyzicky hmatatelná jako potřeba jídla a spánku. Okolní svět se to musel dozvědět. Okolní svět se to musel doslechnout, uvidět to a potvrdit mu to.
Jak si alespoň mladý Had myslel.
Psal básně a schovával je v zásuvce psacího stolu, poněvadž věděl, že pozdější pokolení je tam jednoho dne najdou. Úvodníky do školních novin psal pod pseudonymem, ale fejetony o kultuře podepisoval svým jménem. Jako dvanáctiletý založil popovou kapelu a donutil několik o pár let starších kamarádů, aby ho doprovázeli, když předváděl svoje hlubokomyslné texty. Svoji první uměleckou vernisáž pořádal dva dny po svých šestnáctých narozeninách. Vystavoval převážně uhlokresby, inspiroval se lesy kolem města.
Umělecká produkce Hada Marka neznala mezí. Od třináctého do osmnáctého roku vypotil celých sedmnáct sbírek básní a pět románů. Kromě toho denně přispíval svými články do různých novin. Zpočátku psal do školních novin v Amberville, ale později pracoval na vedlejšák v novinách Dagens Nyheter a psal do nich noticky. Během téhož období napsal přes stovku písní, všechny s nejméně čtyřmi slokami, a namaloval jistě dvojnásobný počet obrazů, pokud se počítaly jen oleje a akvarely. Díky svému manickému založení stačil trpět, hloubat a produkovat v horlivém a neustálém koloběhu. Nestačil však zaznamenat, že okolní svět se o něj naprosto nezajímá.
V létě toho roku, kdy mu bylo osmnáct, šlo všechno do prdele.
