Pozorným čtenářům Márquezovy biografie Žít, abych mohl vyprávět (Odeon, 2003) jistě neunikl moment jedné spisovatelovy životní etapy, která je mimořádně důležitá pro vznik románu Všechna špína světa (La Hojarasca, 1954). Právě v době, kdy se mladý Gabo vrací s matkou do domu svého dědečka v rodném městě Aracatace – který chtějí prodat a který našli v zoufalém stavu, stejně jako je zoufalá celá Aracataca – rodí se v mysli nepokojného novináře náčrt budoucího románu. Osvěžen vzpomínkami a prožitky se po návratu do Baranquilly pouští do psaní svého vůbec prvního románu, který nakladatel (jak to většinou u raných děl slavných autorů bývá) nechtěl zpočátku ani vydat.

Originál obálky

Pod vlivem několika autorů, zejména pak Williama Faulknera, v jehož Yoknapatawphě nachází inspiraci pro smyšlené Macondo, a z antiky pak Sofokla, v jehož Králi Oidipovi a zejména Antigoně nalézá historií ověřené myšlenky o spiknutí ve společnosti a o zneužívání moci, vzniká nerozsáhlé, ale výjimečné dílo o úpadku městečka, kde kdysi bylo všechno lepší a kde je akumulovaná nenávist, která vybuchne dnem vynesení rozsudku nad nevítaným cizincem. Děj, vymezený lety 1903-1928, se odehrává v mytickém a v pozdější autorově tvorbě legendárním městečku, za něž si však můžeme dosadit kterékoli jiné místo v Latinské Americe. Příběh je vyprávěn třemi postavami zastupujícími tři různé generace: starý generál (dědeček), Isabel (jeho dcera) a Isabelin syn. Každý z nich rozvíjí zvláštní vnitřní monolog o smrti záhadného a nenáviděného lékaře, kterého obyvatelé Maconda nechtějí pohřbít do země, protože spáchal sebevraždu. Právě prostřednictvím vyprávění malého chlapce je možné procházet studeným a smutným prostředím smrti a loučením se zesnulým, nad nímž je obyvateli městečka dávno vyřknut ortel. Ortel vycházející z bezmoci nad zánikem někdejší slávy a bohatství Maconda, zničeného válkami a vleklými krizemi, které plnily ulice a domy listím, odpadky a špínou.

Ukázka z textu
Naráz, jako kdyby se uprostřed městečka usadil vír, k nám přišla banánová společnost a v patách za ní všechna špína světa. Byla to změť, která se převalovala sem tam, tvořená lidskými odpadky a tím, co odnesla odjinud: zbytky občanské války, která se zdála stále vzdálenější a neskutečnější. Špína byla neúprosná: všecko nasáklo nakyslým pachem davu, v kterém se mísí kdeco, zápachem kožních výměšků a skryté smrti. Během necelého roku zavalila městečko troskami bůhví kolika pohrom, které předcházely i jí samé, rozsypala po ulicích svůj zmatený náklad odpadků, a ty se ve zbrklém a nečekaném rytmu bouře kvapně pořádaly a nabývaly vlastní podobu, až proměnily dosavadní jedinou ulici, na jednom konci ohraničenou řekou a na druhém ohrazeným místem pro mrtvé, ve zcela jiné a spletité městečko, vzniklé ze zbytků jiných.

Odeon vydal:

1. Gabriel García Márquez: Žít, abych mohl vyprávět
2. Gabriel García Márquez: O lásce a jiných běsech
3. Gabriel García Márquez: Generál ve svém labyrintu
4. Gabriel García Márquez: Zpověď trosečníka
5. Gabriel García Márquez: Kronika ohlášené smrti
6. Gabriel García Márquez: Na paměť mým smutným courám
7. Gabriel García Márquez: Dvanáct povídek o poutnících
8. Gabriel García Márquez: Podzim patriarchy
9. Gabriel García Márquez: Sto roků samoty
10. Gabriel García Márquez: Plukovníkovi nemá kdo psát
11. Gabriel García Márquez: Zlá hodina
12. Gabriel García Márquez: Dobrodružství Miguela Littína v Chile
13. Gabriel García Márquez: Zpráva o jednom únosu
14. Gabriel García Márquez: Láska za časů cholery
15. Haruki Murakami: Konec světa & Hard-boiled Wonderland
16. Chuck Palahniuk: Program pro přeživší
17. Gabriel García Márquez: Neuvěřitelný a tklivý příběh o bezelstné Eréndiře a její ukrutné babičce
18. Gabriel García Márquez: Pohřeb Velké matky
19. Chuck Palahniuk: Zalknutí
20. Gerald Martin: Gabriel García Márquez – Život