To nejlepší ze světové literatury

Kat Kaufmann: Superpozice (7.3.2017, art.ihned.cz) „Jaká to je, prosím?“ Jak se dokáže ptát tak mile. Jako by toho už dávno neměl plný zuby, jako bych nebyla poslední host v hluboké noci. „Jo tak. To je...

Celý článek >>>

V bludišti paralelních světů (7.3.2017, Lidové... Románový debut Kat Kaufmannové je příběhem mladé ruské Židovky v Berlíně a také knihou mnoha tváří – tematicky i jazykově. Název Superpozice (ve významu...

Celý článek >>>

Vyšel nový román Harukiho Murakamiho. Má 2000 stran,... Příznivci japonského spisovatele Harukihu Murakamiho, jenž bývá označován za favorita na Nobelovu cenu za literaturu, v pátek oblehli japonská knihkupectví. O...

Celý článek >>>

PRÁVĚ VYCHÁZÍ Han Kang: Vegetariánka (23.2.2017,... Jonghje se jednoho dne probudí z krvavé noční můry a její život se začne dramaticky měnit. Ze všeho nejdřív přestane jíst maso. Ovšem v dravé patriarchální...

Celý článek >>>

Maďarská literární senzace, zahlcená bídou (22.2.2017,... V Maďarsku se stal román Nemajetní uznávaného básníka a esejisty Szilárda Borbélyho literární senzací. Vypráví příběh chudé, částečně židovské venkovské...

Celý článek >>>

Finka, jež Estoncům pere dějiny – rozhovor se Sofi Oksanen (MF Dnes, 28.12. 2010)

Přidal Odeon | v kategorii Rozhovory | 10-01-2011 | Spisovatel:

1

Sofi Oksanenová se nepohodlně šťárá v estonské minulosti. Mluví o stálém ruském vlivu a píše o tamních ženách znásilňovaných vojáky a později pasáky.

BRUSEL Dějiny Estonska byste určitě dobrovolně nečetli. Finka Sofi Oksanenová vás k tomu však strhne. Její Očista se čte jako detektivka, místy velmi brutální a tragická. „Přitom je to velmi populární vánoční dárek,“ říká autorka, bojující za zákaz komunistických symbolů, v rozhovoru pro MF DNES.

V Očistě je strašlivá pasáž, kvůli které tu knížku nemůžu darovat jako dárek. Vy ano?

Záleží na tom, kdo to čte. Ve Finsku už je to třetí rok jedna z nejprodávanějších knih před Vánocemi.

Jak se na vaši knížku, v níž Rusové znásilňují, dívají v Rusku?

Nemusíme chodit do Ruska, stačí se podívat na menšiny v Estonsku. Část lidí se považuje za Estonce a Estonsko berou za svůj domov. Pak jsou ti, kteří mluví oběma jazyky. A pak je skupina těch, kdo odmítají estonské občanství a jít do armády, i do té ruské.

Proč se neodstěhují do Ruska?

Nechtějí. Pak jsou také ti, kdo se dívají na ruské zprávy plné propagandy. Ale protože jsou ruská média silná a bohatá, mají zábavnější zábavní pořady než chudá estonská televize, a tak mnozí, pochopitelně, sledují ruskou televizi. Nebo si vezměte dětské knížky. Jsou velice rozdílné, ale děti si vybírají ty přitažlivější. No a ruské dětské knížky jsou barevnější.

Nadvláda Ruska tedy trvá.

Část lidí se velmi ochotně nechává Rusy ovlivňovat. To pro Estonsko není dobré.

Co v Rusku samotném? Byla jste tam se svou knihou?

S touto ne. V Rusku jsem byla naposledy asi v roce 2007. Pak jsem to marně zkoušela dvakrát.

Proč to nevyšlo?

Měla jsem potíže s vízem. Navíc ten ruský překlad měla doprovázet předmluva či takový zvláštní „návod ke čtení“ ve stylu: Oksanenová obviňuje všechny Rusy, že jsou prasata. Když mi přišla první verze překladu, okamžitě jsem žádala vydavatele, ať tu předmluvu vyhodí.

Vyhodil?

Ano. Ale když jsem v roce 2009 vydávala sbírku povídek z nedávné estonské minulosti, ruští nakladatelé mě veřejně obvinili z rusofobie. Byla to finská kniha, vyšla ve Finsku a oni ji v té době ještě nemohlimít přečtenou!

Jak se prodávají vaše knížky v Rusku?

Netuším. Špatně se s nimi komunikuje, ve vydavatelstvích neumějí anglicky a ani se komunikovat nesnaží.

A myslíte si, že Rusové jsou špatní a Estonci dobří?

To spíše odráží předsudky čtenáře. V Očistě je hlavní hrdinka Estonka, zdaleka ne kladná. Taky její manžel je Estonec a taky ne kdovíjaký dobrák. Vůbec Rusů je tam málo, většina jsou Estonci.

Proč vás i sami Estonci kritizují za to, že otevíráte minulost? Vždyť oběti si přece většinou přejí, aby pravda vyšla najevo.

Estonsko má za sebou boom, kdy každý psal paměti, to začalo už za glasnosti. Estonsko si rekonstruuje vlastní historii, kolektivní paměť. Já jsem nepotřebovala dohánět Západ, narodila jsem se ve Finsku. Popisuji dekolonizaci země. Historii musíme zbavit stereotypů. Během okupace bylo znásilnění používáno jako válečná zbraň a to ponižuje celou společnost. Ale také jsem chtěla reagovat na temné stránky rozpadu SSSR, na obchod s lidmi.

Vytáhla jste ostudu na světlo. Taky píšete, že snem každé Estonky bylo vzít si cizince ze Západu. Platí to pořád?

Už ne. Teď se snaží dostat do zahraničí za prací nebo na studia. Podle průzkumu chce takto vycestovat více než 90 procent dívek ze středních škol. Když to srovnám s Finkami, které by vycestovaly leda na pár let, je vidět, jak velké rozdíly přetrvávají.

Co chystáte dalšího?

Snažím se pracovat na novém románu, má vyjít v roce 2012. Bude opět z nedávné minulosti, ale více neřeknu. Jen bych si strašně přála, aby existoval estonský WikiLeaks. KGB se v Estonsku podařilo zničit nebo odstěhovat většinu záznamů, když odjížděli. Naopak v Litvě několik agentů přešlo na druhou stranu a okopírovali spoustu materiálů. Mají daleko zachovalejší archivy. Kdybychom měli tyto možnosti, bylo by to k dobru celé generace.

Bojujete prý za zákaz komunistických symbolů.

Lidé by měli pochopit, že pro miliony osob v mnoha zemích to nebyla žádná legrace. Jak je možné zakázat nacistické symboly a ty komunistické jen zlehčovat? Na nich k smíchu nic není. Věřím, že umění a knihy jsou nejlepší cestou, jak mohou lidé porozumět životu druhých nebo minulosti, o kterou by se jinak vůbec nezajímali. Pochybuji o tom, že by si někdo z mých čtenářů jinak přečetl knihu historie Estonska.

FAKTA Sofi Oksanenová Třiatřicetiletá finská spisovatelka, autorka tří úspěšných knih. Je dcerou Estonky, která emigrovala do Finska a tam se provdala. Poslední román je Očista. Příběh, který slyšela v mládí, převedla do divadelní hry a do románu. Drama dvou generací žen Estonska 40. let a 90. let po rozpadu SSSR. Stará žena ukryje před mafiánským pasákem zuboženou dívku Zaru. Jenže to v ní vyvolá palčivé vzpomínky na mučení z minula. Oksanenová odkrývá minulost Estonska bez příkras. Kniha, která sbírá ceny na severském trhu, se překládá do 25 řečí. Letos vyšla i v Česku, zatím se jí prodalo 2 500 kusů. Ve Francii získala cenu Prix Fémina a Román roku knihkupectví Fnac. Prodalo se tam na 170 tisíc výtisků jen za tři měsíce. A v Bruselu dostala v prosinci evropskou cenu Prix du livre européen.

Kateřina Koubová

Komentáře (1)

[…] článok si môžete prečítať na odeon-knihy.cz | Finka, jež Estoncům pere dějiny – rozhovor se Sofi Oksanen (MF Dnes, 28.12. […]

Napsat komentář

*
To prove you're a person (not a spam script), type the security word shown in the picture. Click on the picture to hear an audio file of the word.
Anti-spam image