Soubor devatenácti povídek přináší jednak deset miniatur ze stejnojmenného českého výboru (1970), jednak přikládá devět zbylých próz původního anglického vydání. Autorce v dobách největší povídkářské slávy učarovala nejen atmosféra dospívání v krajině jihoafrických farem, kde je vidět druhým do talíře přes půl buše, ale i přehuštěný Londýn, ve kterém se zabydlela až v dospělosti. Očima inteligentních čtyřicátnic vnímá všednodenní tragédie a proniknutím do duše postav naplňuje požadavky psychologického žánru tak, že výsledný objev čtenáře zamrazí.

Anne Enrightová: Shledání Světová knihovna o Překlad Dominika Křesťanová o 1. vydání o Váz., cca 314 str. o Cena: 269,- ooo Prózy Anne Enrightové jsou pověstné ponurostí a nesmiřitelností, s níž prezentuje současné Irsko. Román se odehrává během několika týdnů života čtyřicátnice Veroniky, jež se musí vypořádat s nepříjemným úkolem – přivézt z Anglie do Irska mrtvé tělo bratra Liama, alkoholika, který spáchal sebevraždu na Brightonské pláži. Pro Veroniku není lehké vyrovnat se se smrtí milovaného bratra, mnohem hůře však zvládá vzpomínky, které jeho dobrovolný odchod ze světa vyvolal.

Historie může být napínavým příběhem plným romantiky i utrpení. Můžeme ji brát jako bernou minci, anebo ji různě interpretovat. Jsou autoři, kteří nechápou dějiny jako něco neměnného a daného, ale spíš jako prapodivnou, ošemetnou věc plnou omylů a přehmatů. Sebastian Barry zachytil v Tajném deníku bezmála celé 20. století. Román je strukturován jako deníky dvou pisatelů: psychiatra Williama Grena, který pracuje v léčebně pro duševně nemocné, a Roseanne McNultyové, pacientky, o které se pořádně ani neví, kolik jí je… Možná 90, možná už 100, podle záznamů je jisté jen to, že strávila v ústavech víc než 60 let.

V blízkosti indicko-nepálských hranic, téměř na dosah od majestátní osmitisícovky Kančendžengy, žije osaměle soudce ve výslužbě Džémúbháí Popatlal Patel se svým kuchařem. Studoval v Londýně ještě před druhou světovou válkou, poznal imperiální mocnost v dobrém i špatném. Jeho život je nyní velice prostý a stereotypní, starý muž je zahořklý a od světa už nic neočekává. Vše se mění ve chvíli, kdy se na prahu zjeví jeho vnučka Sai, sedmnáctiletá dívka, která ztratila rodiče a byla vychována anglickými řádovými sestrami. Do té doby mnoho ze skutečného života nepoznala, není tedy divu, že se brzo spustí se svým nepálským učitelem.

Z nejasných důvodů havaruje sedmadvacetiletý Mark Schluter na zcela přehledném úseku silnice kdesi v Nebrasce. Utrpí poranění hlavy, a když se probere z bezvědomí, propukne u něj takzvaný Capgrasův syndrom, vzácná neurologická porucha, při níž postižený nepoznává své nejbližší – tvrdí, že jsou to dvojníci, roboti nebo mimozemšťané. Mark nepozná ani svou jedinou žijící příbuznou, sestru Karin. Ví, že má sestru, a připouští, že ta žena, která se za ni vydává, vypadá jako jeho sestra, mluví jako ona a ví o něm věci, které věděla jen Karin. Ale není to ona.

Může být tisíc stran téměř jednolitého textu plného suchých historických fakt strhujícím čtením? Ano – francouzsky psaný román Američana Jonathana Littella Les Bienveillantes, který čerpal inspiraci z filmu Clauda Lanzmanna Šoa, je důkazem. Vyprávění přesvědčeného nacisty a důstojníka SS Maximiliena Aueho, syna Němce a Francouzky, nás provede několika různými dějišti druhé světové války, na frontu, do okupovaných oblastí i do zázemí.

Román se odehrává v alternativní přítomnosti v aljašském městě Sitka: tam byla před 2. světovou válkou umístěna velká část východoevropských Židů. Sitka je federální distrikt USA se zvláštním režimem židovské samosprávy, jež má však záhy skončit, a území se vrátí do rukou Spojených států. To v obyvatelích města, které už tři generace žije vlastním životem, svázaným specifickými náboženskými pravidly, vyvolává pochopitelnou nejistotu. Životem omlácený detektiv oddělení vražd Meyer Landsman začíná vyšetřování nového případu, který může být jeho poslední.

Historický román je situován do albánských hor třicátých let 20. století. V odlehlém místě připomínajícím stát ve státě nefungují zákony monarchie, ale platí zde přísné zvykové právo, tzv. Kanun, daň z krve. Román je ohraničen třiceti dny příměří, které nastávají, poté co dojde k hrdelnímu zločinu: Ďorg Beriša zabíjí, aby pomstil vraždu svého bratra, a zachoval tak čest rodiny. V době lhůty putuje po horách a setkává se s Dianou, mladou manželkou spisovatele Vorpsiho. Diana je postupně vtahována do starobylých zákonů krve a cti a Ďorg, jejich konkrétní představitel, ji stále více přitahuje.

Alan Hollinghurst: Linie krásy Světová knihovna o Překlad Michala Marková o 1. vydání o Váz., 448 str. o Cena: 289,- „Homosexuální“ román – jak se s ironií vyjádřil britský tisk. Autor se netají se svou orientací a o lásce mezi muži vypráví otevřeně. Román zachycuje čtyři roky života Nicka Guesta, mladíka ze skromných poměrů a absolventa Oxfordu, který má možnost bydlet v honosném londýnském domě konzervativního poslance Feddena. Nick, prahnoucí po všem vytříbeném, se zde cítí jako doma. Pak však pozná první skutečnou lásku, londýnskou gay scénu, kokain, AIDS… Děj se odehrává v 80. letech za vlády M. Thatcherové, rámují jej parlamentní volby.

Vypravěč Života po francouzsku je obyčejný Francouz: Paul Blick vyrůstal jakoby ve stínu svého zemřelého bratra, po bouřlivácké éře 60. let se dobře oženil a usadil, začal pracovat jako novinář. Teď má na krku padesátku a jako kdekdo polyká prášky na uklidnění. Žije sám, žena ho zruinovala, děti se mu vzdálily. Přemýšlí o svém životě i o tom, kam směřovala a směřuje jeho země. Je tím posedlý a zároveň rozčarovaný, i z toho, jak je najednou mimo. I když díl viny nese sám – namísto k lidem se přimknul ke světu stromů, který zkoumal hledáčkem fotoaparátu raději než lidské bytosti, jimiž byl tak často znechucen.