Video, které trvá jen několik desítek sekund, ale má jasný úkol – představit, zaujmout a hlavně nalákat. Nikoli diváky na hollywoodské filmy, ale čtenáře na novou knihu. Přesně tak vypadá nový typ reklamy – knižní trailer, který se už brzy objeví v knihkupectvích, v kinech i na sociálních sítích.

V režii Davida Cronenberga vzniká filmová adaptace románu Cosmopolis, který záhy vydáváme.
PUSŤTE SI UPOUTÁVKU

DON DeLILLO: COSMOPOLIS
New York, duben 2000. Městem projíždí prezident s ochrankou, jistý oblíbený rapper má pohřeb, demonstranti protestující proti globalizaci zaplavili obchodní čtvrť a jakýsi nebožák se přitom upálil… A zrovna toho dne se Eric Packer, mladý makléř – produkt „nové ekonomiky“, majitel superluxusní limuzíny vybavené obrazovkami, nemocničním stolkem a toaletou, ale i bytu s osmačtyřiceti místnostmi a vyřazeného sovětského bombardéru, rozhodne, že se nechá ostříhat. Čeká nás napínavá cesta velkoměstem zaplaveným lidmi a hlavně čísly: údaji směnných kursů a cen akcií.

Od narození spisovatele viktoriánských časů Charlese Dickense již uplynulo 200 let. Výročí si lidé v různých koutech světa připomínali čtením z jeho knih, výstavami a kulturními akcemi. V Británii hlavní den oslav zaštítil princ Charles.

LONDÝN/PRAHA Dílo spisovatele Charlese Dickense letošním rokem zažívá nový boom. Otevírají se nové výstavy, pořádají přednášky, festivaly, vycházejí pamětní známky, publikace, natáčejí se dokumenty… Právě včera totiž uplynulo 200 let ode dne, kdy tento populární autor přišel na svět. Hlavní oslavy se konaly v jeho domovské Británii na několika místech.
Princ Charles s manželkou Camillou navštívili Dickensovo muzeum v Londýně a setkali se zde s americkou herečkou Gillian Andersonovou, která ve filmu ztvárnila jednu z postav románu Nadějné vyhlídky. Program pak pokračoval v Koutku básníků ve Westminsterském opatství, kde byl Dickens v roce 1870 pohřben. Kromě britského následníka trůnu sem přišly desítky spisovatelových potomků. Prapravnuk Mark Dickens, herec Ralph Fiennes a autorka Dickensova životopisu Claire Tomalinová předčítali pasáže z jeho románů, mezi něž patří například Oliver Twist, Kronika Pickwickova klubu a David Copperfield. „Bylo to velmi dojemné, ale Dickensovi by se to nelíbilo,“ zhodnotila událost historička Judith Flandersová. „Ve své závěti uvedl, že si nepřeje žádné veřejné oslavy, sochy ani uznání,“ dodala.
Vzpomínková akce se konala i v Portsmouthu, kde se Dickens narodil. „Raději jsem přišel sem než do Westminsterské katedrály, kde si nepřál být,“ nechal se podle BBC slyšet jeden z přítomných, herec Simon Callow, který napsal o Dickensovi biografii. Narážel tak na fakt, že autor chtěl být pohřben v Portsmouthu nikoli v Londýně. Letos se ukazuje, jak Dickensův odkaz nabývá globálních rozměrů. Britský kulturní institut British Council uspořádal čtyřiadvacetihodinový čtecí maraton Dickensových textů. Podle agenturních informací začal v Austrálii a konal se i v zemích jako Irák, Čína nebo Pákistán. Závěrečná pasáž zazněla ve Spojených arabských emirátech.

Vladimíra Straková

Na serveru Literární.cz si můžete přečíst ukázku z chystaného románu Dona DeLillo Cosmopolis, který vydáme v únoru.

„Moje poprvé bylo jiné. Myslela jsem si, že k tomu nikdy nenechám dojít, že to nedokážu, nebudu chtít… Neměla jsem na vybranou. Bylo to božské.“

3. února 2012 vydává Euromedia Group – Odeon román Sofi Oksanen Stalinovy krávy

SOFI OKSANEN: STALINOVY KRÁVY
Autorka se ve svém díle zaměřila na dvojí problematiku: jednak na otázku poruchy příjmu potravy, jednak na problém dvojí identity člověka, který svým „já“ patří do diametrálně odlišných světů. U jedince „postiženého“ takovýmto osudem vzbuzuje kombinace skličující pocit vykořeněnosti, nejistoty a strachu, vyvolává závažnou krizi osobnosti. Román Stalinovy krávy je psán ve dvou časoprostorových liniích: hlavní hrdinkou první, retrospektivní linie, je Katarina, která poznává „svého Fina“, vdává se za něj a stěhuje se do Finska; druhou linii příběhu zastupuje Anna – ač stejným dílem Finka jako Estonka, zdá se, že se ve Finsku vždy cítila jako cizinec a za svůj domov považuje právě druhou zemi. Anna otevřeně vypráví o své nemoci a nezaujatě popisuje mechanismy, které působí mezi ní a jejím „Pánem“ – bulimií. Čtenáře šokuje syrovost, s jakou je tento problém předkládán.
Odeon 2012, MOC 329 Kč, počet stran 400
Překlad Linda Dejdarová
BOOKTRAILER

Finsko-estonská spisovatelka SOFI OKSANEN (1977) vystudovala dramaturgii a literaturu na univerzitách v Jyväskylä a Helsinkách. Debutovala roku 2003 prózou Stalinovy krávy – dílo dosud vyšlo v devatenácti jazycích. V dalším románu Baby Jane (2005) řešila deprese a úzkostné stavy na pozadí lesbického vztahu. Světového věhlasu dosáhla svým třetím dílem Očista (č. 2010), za nějž získala řadu literárních ocenění
v čele s prestižní cenou Finlandia a Prix Femina pro zahraniční román. Očista vyšla ve více než čtyřiceti zemích a chystá se filmové zpracování. Na rok 2012 ohlásila Sofi Oksanen vydání nového románu.

Nový román jednoho z nejoceňovanějších amerických autorů

Telegraph Avenue se odehrává v severní Kalifornii a soustřeďuje se kolem dlouholetých přátel a obchodních partnerů, Archyho Stallingse a Nata Jaffeho. V létě 2004 jsou Archy a Nat stále spolumajiteli Brokeland Records, království vinylových desek z druhé ruky na splývajících periferiích Berkeley a Oaklandu, na dopravní tepně Telegraph Avenue, která románu propůjčila jméno. Jejich manželky, Gwen Shanks a Aviva Roth-Jaffe, jsou také dlouholetými přítelkyněmi a obchodními partnerkami, třebaže v Berkeley Birth Partners. Jsou totiž proslulými porodními asistentkami, které společně přivedly na svět přes tisíc nových občánků – do té pošramocené utopie, v jejímž středu stojí Brokeland Records, napůl hospoda, napůl chrám. Archy s Gwen čekají své první dítě, Nat a Aviva mají náctiletého syna Julia. Svéhlaví, chybující a milující se navzájem se vší prudkostí, kterou od Chabonových hrdinů očekáváme, se snaží ustálit své životy a živobytí, překonat rasové a třídní bariéry, přičemž lpí na smyslu pro pořádek a bezpečí, v duchu mravů, které si kdysi osvojili.

Americký spisovatel MICHAEL CHABON se narodil roku 1963 ve Washingtonu a vyrůstal v Marylandu. Absolvoval anglickou literaturu na Pittsburghské univerzitě a kurzy tvůrčího psaní na Kalifornské univerzitě v Irvine. Spolupracoval s časopisy The New Yorker, Esquire či Playboy. Svou literární dráhu započal vydáním románu Tajemství Pittsburghu (1989, č. 2010), po němž následovala roku 1991 povídková sbírka Modelový svět (č. 2006). O čtyři roky později (1995) publikoval svůj druhý román Wonder Boys, roku 1999 pak vyšel druhý povídkový svazek Mladí vlkodlaci. Jeho velký román, původně nazvaný Zlatý věk, spatřil světlo světa roku 2000: Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye (č. Odeon 2004). Roku 2001 za něj získal Pulitzerovu cenu a podílí se také na komiksových svazcích s názvem Úžasná dobrodružství Eskapisty. Roku 2004 vydal nejprve „bajku pro dospělé“ (Letní země), pak detektivní novelu Konečné řešení (č. Odeon 2007). Dalším přelomovým dílem se stal Židovský policejní klub (č. Odeon 2008), za který autor získal pět literárních cen.

Michael Chabon na bux.cz

Londýn/Praha 24. března (ČTK) – Před 130 lety, 25. ledna 1882, se narodila jedna z nejslavnějších světových spisovatelek Virginia Woolfová, autorka románů Paní Dallowayová či K majáku. Význam Woolfové přesáhl hranice literatury, stala se mimo jiné inspirací pro ženské emancipační hnutí. Její složitou osobnost široké veřejnosti přiblížil úspěšný film Hodiny (2002) podle románu Michaela Cunninghama.

Woolfová pocházela z Londýna a vyrůstala v intelektuálním prostředí. Již koncem 20. let patřila mezi uznávané autorky, její slavné romány Paní Dallowayová či K majáku vnesly nového ducha do moderní literatury. Svým dílem a životem se Woolfová, od mládí bojující se společenskými konvencemi a předsudky, stala inspirací pro mnohé představitelky ženského hnutí. Ve skupině alternativních vzdělanců poznala i svého budoucího manžela Leonarda Woolfa, který později založil nakladatelství Hogarth Press a silně podporoval i její spisovatelskou činnost.

Woolfová trpěla od mala psychickými problémy, několikrát byla hospitalizována, ale ani přes snahu lékařů a trpělivost manžela nedokázala překonat své zhoršující se depresivní stavy. V roce 1941, kdy zuřila bitva o Británii, její duševní krize kulminovala – 28. března spáchala sebevraždu utopením v řece Ouse blízko svého venkovského domu v Rodmellu.

tom sat

Odeon vydal tituly Deníky, Paní Dallowayová, Orlando a Jákobův pokoj a letos chystá k vydání K majáku

PLÁNY NAKLADATELŮ UPŘEDNOSTŇUJÍ VE SVĚTĚ OCEŇOVANOU PŘEKLADOVOU LITERATURU

Letošní nabídka knižních nakladatelství slibuje bohatou žeň překladové literatury ze západu i ze severu a dále trvající zájem o detektivní žánr, který se prosazuje po celém světě.

Dvě aktuální zprávy ze světa literárních cen:

Ned Beauman obdržel za román Boxer, brouk prestižní Goldbergovu cenu v kategorii “vynikající debut”. Cena se udílí od roku 1949, roku 1980 ji získal Arnošt Lustig za Ditu Saxovou. Letošní předávání cen proběhne v březnu v New Yorku.

O nominaci DeLilla informuje ČTK:
New York 11. ledna (ČTK) – Renomovaní američtí autoři Don DeLillo, Edith Pearlmanová a Steven Millhauser byli dnes vybráni do užšího výběru kandidátů na cenu pro nejlepší knihu povídek za loňský rok. Prestižní cena Story Prize se uděluje od roku 2004 anglicky psaným povídkám vydaným poprvé v USA.
Pětasedmdesátiletý DeLillo, který je i v ČR znám především svými romány jako Bílý šum, Bod Omega, Podsvětí a Padající muž, byl nominován za svou první sbírku devíti povídek publikovaných v letech 1979 až 2011 The Angel Esmeralda (Anděl Esmeralda). I další nominovaní autoři mají za sebou výraznou kariéru. Edith Pearlmanová byla navržena za sbírku Binocular Vision, která jí loni vynesla i nominaci na další americké literární ocenění, Národní knižní cenu. Steven Millhauser, který v roce 1997 dostal Pulitzerovu cenu za román Martin Dressler, byl navržen za kolekci 21 povídek We Others (My ostatní).
„Chybná představa, že povídka je formou pro začátečníky, na níž si zkoušejí řemeslo, je běžně rozšířená,“ uvedli v prohlášení zakladatelé ceny Julie Lindseyová a Larry Dark. „Letošní finalisté… ukazují, že špičkoví spisovatelé naopak zůstávají často věrni náročné formě povídky během celé kariéry,“ dodává prohlášení.
Vítěz bude vyhlášen 21. března a získá 20.000 dolarů (400.000 korun). Cenu v uplynulých letech získali relativně méně známí spisovatelé jako Edwidge Danticatová, Jim Shepard, Tobias Wolff a Anthony Doerr.
ml mik

www.iliteratura.cz

ČTENÁŘSKÁ ANKETA o nejlepší knihu. Hlasovat můžete i vy, zároveň máte možnost nám v dotazníku sdělit svůj názor na iLiteratura.cz a prozradit víc o svých čtenářských zálibách. Všechny otázky jsou nepovinné. Vyplnění celého dotazníku zabere asi 8 minut. Vylosované účastníky ankety odměníme knižním dárkem: na odměnách se slíbili podílet: Argo, BBart, Euromedia-Knižní klub,Euromedia-Odeon, Host, Mladá fronta, Paseka.