To nejlepší ze světové literatury

Sofi Oksanen: Další zklamání nechceme (1.4.2014... Každé ráno se budím s myšlenkou, zda to bude dnes. Den, kdy bude východní Evropa prodána, opět. Zkontroluju telefon, a protože v něm zatím nenajdu žádné příliš...

Celý článek >>>

Pákistánský smích se slzavýma očima (20.3.2014... Českému čtenáři se představuje Mohsin Hamid (1971), rodák z pákistánského Láhauru. Svou třetí prózu pojmenoval s ironií Jak nechutně zbohatnout v rozvojové...

Celý článek >>>

O čem se nedá mlčet (17.3.2014 Respekt) V originále loni vydaná prvotina dublinského rodáka Kevina Mahera (30) Pole je místy podobně k popukání jako skeče Monty Pythonova létajícího cirkusu. Poměry...

Celý článek >>>

Odjinud (13.3.2014 Literární noviny) Haruki Murakami napsal nový román. Mistrovské dílo. Tuto klasifikaci používám sporadicky. V případě Bezbarvého Cukuru Tazaki a jeho putovních let je naprosto namístě. Murakami...

Celý článek >>>

Fenomenologie citu (22.1.2014 literarky.cz) Mimořádně kvalitní románový debut Kevina Mahera Pole vydalo na konci loňského roku nakladatelství Odeon. Je to kniha o Irsku osmdesátých let minulého století,...

Celý článek >>>

Solange Bied-Charreton: Enjoy – recenze (13.8.2014, kultura.idnes.cz)

Přidal: Odeon | V kategorii Ohlasy | 26-08-2014

0

EnjoySociální síť ShowYou se velmi podobá našemu Facebooku. Jenže je adrenalinovější – uživatele, který každý týden nenahraje jedno video, čeká nemilosrdné vyloučení. Mladí lidé točí cokoli počínaje vlastní dovolenou a konče šmírováním sousedů, aby se na ShowYou udrželi. A samozřejmě komentují a „lajkují“ to, co píší, fotí nebo točí ostatní.

Takové východisko si pro svůj románový debut zvolila Francouzka Solange Bied-Charretonová. Pod nezměněným názvem Enjoy teď vychází i v češtině.

Současná Paříž, hrdina dospívající kluk Charles. Jeho otec skončil v blázinci a Charles opouští rodný dům, aby si zařídil vlastní život v bytě po tetičce. Na ShowYou nejprve nahrává videa a fotky ze stěhování a zařizování svých pár metrů čtverečních, jenomže když je hotovo, jeho závislost na sociální síti se naplno rozjíždí.

Pokračovat ve čtení na kultura.idnes.cz

Enjoy na bux.cz

 

Sofi Oksanen: Další zklamání nechceme (1.4.2014 Britské listy)

Přidal: Odeon | V kategorii Událo se | 01-04-2014

0

Každé ráno se budím s myšlenkou, zda to bude dnes. Den, kdy bude východní Evropa prodána, opět. Zkontroluju telefon, a protože v něm zatím nenajdu žádné příliš alarmující zprávy – ačkoliv ani žádné zvlášť potěšující –, zapnu počítač. Pročtu novinové titulky a stále si říkám, zda to bude dnes, nebo až zítra. Den, kdy dokážu sledovat zprávy jen díky tomu, že se budu soustředit pouze na sledování reakce jak své vlastní, tak celého světa. Neboť povinností spisovatele je zapamatovat si okamžiky, v nichž se otáčely stránky historie. Nová doba už začala. Mezidobí mezi studenými válkami skončilo: 1989–2014.

Pokračovat ve čtení na blisty.cz

Sofi Oksanen na bux.cz

Pákistánský smích se slzavýma očima (20.3.2014 Právo)

Přidal: Odeon | V kategorii Ohlasy | 20-03-2014

0

Českému čtenáři se představuje Mohsin Hamid (1971), rodák z pákistánského Láhauru. Svou třetí prózu pojmenoval s ironií Jak nechutně zbohatnout v rozvojové Asii. Ona ironie je velmi důležitá pro celý, nijak rozsáhlý román.
Hamid totiž hledí na svět očima Někoho. Jméno hlavního hrdiny se nikdo nedozví, přesto s ním prožijeme podstatnou část života. Na malé vesnici se žádná velká kariéra udělat nedá, proto se onen Někdo stěhuje do města a hledá správné schůdky vedoucí ke kariéře.
Odstup, který si autor zachovává od děje, je osvěžující, protože jinak jde vlastně o smutné čtení. Za všechno se totiž platí, ale tuto část rovnice si musí čtenář – chce-li – doplnit sám.
„Celý čas věnuju firmě,“ říká – hrdě? – Někdo bratrovi. A dodává: „Je mi samotnému dobře.“ Jenže bratr dobře ví, že: „Nikdo není šťastný, když je sám.“

Západní humanismus ve východní válce (19.3.2014 Host)

Přidal: Odeon | V kategorii Ohlasy | 19-03-2014

0

Román-dokument o zapomenutých obětech jedné války

Autor románu Rekviem za Nanking Cha Ťin se českým čtenářům představil v roce 2001 románem Čekání na Lina. Za ten obdržel National Book Award (1999) a o rok později i cenu PEN/Faulkner Award. Ve Spojených státech, kde Cha Ťin žije od roku 1985, je znám svými šesti romány, ale také jako autor povídek a pěti svazků poezie.
Rekviem za Nanking je opravdu vypovídající název — pocta obětem války, na něž se jakoby zapomnělo. Nanking byl v minulém století hlavním městem Číny, proto se také stal cílem japonské armády v čínsko-japonských válkách. Přesnější je ale psát o nankingském masakru, protože japonská armáda za sebou nechávala spálené domy a zavražděné a znásilněné civilisty. V Nankingu v roce 1937, kdy tažení Japonců na hlavní město začalo, zůstalo pár západních intelektuálů.

O čem se nedá mlčet (17.3.2014 Respekt)

Přidal: Odeon | V kategorii Ohlasy | 17-03-2014

0

V originále loni vydaná prvotina dublinského rodáka Kevina Mahera (30) Pole je místy podobně k popukání jako skeče Monty Pythonova létajícího cirkusu. Poměry v Irsku osmé dekády jsou tu totiž ústy dětského hrdiny Jima Finnegana líčeny jako jakýsi bizarní experiment, jehož cílem je zamořit ostrov zaostalými hlupáky, jimž se bude smát celá sousední Anglie.
Jinde má ovšem kvůli vykreslení atmosféry přežívající mravnostní cenzury a kolektivního odporu k antikoncepci i rozvodům román spíš blíž k onomu orwellovskému vročení 1984, během něhož se děj odehrává: Jim je stejně jako Orwellův Winston Smith vržen do situace, kde neexistuje prostor pro soukromí a intimitu, navíc irská ideopolicie v podobě nedotknutelného konzervativního katolicismu jej vhodí do náruče místního kněze, který z něj udělá jednu z nesčetných obětí rozbujelého zneužívání dětí.

Odjinud (13.3.2014 Literární noviny)

Přidal: Odeon | V kategorii Ohlasy | 13-03-2014

0

Haruki Murakami napsal nový román. Mistrovské dílo. Tuto klasifikaci používám sporadicky. V případě Bezbarvého Cukuru Tazaki a jeho putovních let je naprosto namístě.
Murakami je velmi disciplinovaný člověk. Jeho dny se sobě podobají jako vejce vejci – střídá se v nich převážně běhání a psaní. Občas se vyskytne nějaká ta přednáška nebo signování knih a nezbytné interview (Murakami nedychtí – k velkému smutku novinářů – po veřejném životě). Sem tam se přidruží i příjemná povinnost – aktuálně je sympatický pětašedesátník něco jako „writer in residence“ v Honolulu.

Na dovolené se nic neděje, ale stane se všechno (13.3.2014 Mladá fronta DNES)

Přidal: Odeon | V kategorii Ohlasy | 13-03-2014

0

Francouzská Riviéra, léto, pláž, lehátka, stánek s občerstvením. Slunce praží, na hladině bazénu se topí vosy. Prostředí, v němž se odehrává čtvrtý román britské prozaičky Deborah Levyové nazvaný Doplavat domů (první, který vychází v českém překladu v Odeonu), na první pohled neskýtá příliš prostoru k dramatu, jež má nastat. Na dovolenou sem přijely dvě rodiny. V jednom bungalovu se však jaksi „zapomněla“ dřívější dovolenkářka, koktající anorektička Kitty. Je sice divná, ale krásná. Jeden z manželů přítomných na scéně, notorický záletník a básník Joe, je z ní perplex. Jeho pubertální dcera Nina v třešňových bikinách vypadá plaše, tváří v tvář fešnému prodavači ve stánku s občerstvením se však její stud mění na sexy červeň ve tvářích. Čas se líně vleče, osudy se mísí. Jak napsal jeden recenzent knihy – neděje se nic, stane se však všechno.
Román Doplavat domů se probojoval do finále Bookerovy ceny v roce 2012, v témže roce se stal „knihou, kterou byste neměli minout“ podle New York Times. Ocenila ho kritika i čtenáři zejména za jeho lehce úsměšný smysl pro humor.

klr

Doplavat domů na bux.cz

Těžký návrat ke kořenům (12.3.2014 A2)

Přidal: Odeon | V kategorii Ohlasy | 13-03-2014

0

Domov podle Morrisonové

Americká spisovatelka a nositelka Nobelovy ceny za literaturu Toni Morrisonová se ve své nejnovější knize Domov vrací do doby před vznikem černošských emancipačních hnutí. Na příběhu veterána z korejské války ukazuje temné stránky amerického snu padesátých let.

Všichni se občas sami sebe ptáme, kam vlastně patříme, kdo jsou naši přátelé a jaké místo ve společnosti zastáváme. Toni Morrisonová se v knize s prostým názvem Domov (Home 2012) pídí po odpovědích na podobně závažné otázky. Děj nedlouhé novely, na níž autorka pracovala s přestávkami čtyři roky, během nichž se musela vyrovnat se smrtí svého syna, je situován do Spojených států počátku padesátých let.

Rozporuplná Zelda (4.3.2014 literarky.cz)

Přidal: Odeon | V kategorii Ohlasy | 06-03-2014

0

Hlavní postavou románu Therese Anne Fowlerové Z jako Zelda je spisovatelka, malířka, baletka a hvězda společenského života meziválečné Ameriky i Evropy Zelda Fitzgeraldová. Důležitou roli tu pochopitelně hraje i její manžel, autor Velkého Gatsbyho Francis Scott Fitzgerald. Je to kniha o „prvním manželském páru celebrit moderní doby“, píše recenzentka New York Times a vystihuje tak její svůdnost i rozporuplnost.
Zelda Fitzgeraldová je lákadlem pro životopisce a spisovatele už dlouho – například: Francouzský spisovatel Gill Leroy získal za fiktivní autobiografii Zeldy v roce 2007 Goncourtovu cenu. První životopis vyšel v USA už v roce 1970. Není divu, že Zelda je přitažlivou postavou: Byla krásná, inteligentní, slavná, byla manželkou krásného, inteligentního, slavného muže, žila v prostředí hvězd a skandálů, byla psychicky nemocná, zemřela – podobně jako její muž – mladá a nešťastná.

Pokračovat ve čtení na literarky.cz

Z jako Zelda na bux.cz

Deborah Levy: Doplavat domů

Přidal: Odeon | V kategorii Edice Světová knihovna | 05-03-2014

0

7. března 2014 vydává Odeon příběh britské prozaičky, který se probojoval do finále Bookerovy ceny

Deborah Levy: DOPLAVAT DOMŮ

Světová knihovna • Překlad Jana Kunová • 1. vydání • Váz., 160 str. • Cena: 249 Kč

Francouzská Riviéra, rodinka na dovolené. Osoby a obsazení: Joe je světově uznávaný básník pocházející z Polska, Isabel je válečná zpravodajka. Plus pubertální dcera plus dva rodinní přátelé. Tuhle idylku ráno při příjezdu naruší neznámá dívka, která se nahá koupe v jejich bazénu. Všichni jsme jenom lidé, takže jí po úvodních rozpacích nabídnou, že se může ubytovat ve volném pokoji. Kitty je výstřední, nevypočitatelná, možná duševně narušená, minimálně velmi nekonvenční mladá žena. Její přítomnost brzy vytvoří dusivou atmosféru v domě a vyhrotí vztahy mezi členy rodiny. V té chvíli už tušíme, že to nedopadne dobře. Joe je zmítán svými psychickými obtížemi, manželství s Isabel je křehké jak papírová stěna. Kniha má skvělou filmovou atmosféru se stupňujícím se napětím a pocity ohrožení. Literárním zpracováním novela připomene styl Milana Kundery či román Paní Dallowayová.

Britská prozaička, dramatička a básnířka Deborah Levy se narodila roku 1959 v Jižní Africe, od roku 1968 žije v Británii. Debutovala v roce 1986, její čtvrtý román Doplavat domů se probojoval do finále Bookerovy ceny 2012.